31 C 116/2022-29 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 2. 2022 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 424 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 17. 1. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala [právnická osoba] Prodej žalovanému energii a související služby na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku energie za období od 18. 9. 2018 do 18. 7. 2019 při spotřebě 2,454 MWh částku ve výši 10 735 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 5 631 Kč činí konečná dlužná částka 5 104 Kč), a to fakturou [číslo] se splatností dne 14. 8. 2019. Žalovaný z této částky uhradil 1 680 Kč, zbývá tak doplatit částka 3 424 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, s účinností ke dni 22. 11. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 3. 12. 2021. Tímto přípisem byl žalovaný rovněž vyzvána k zaplacení dlužné částky, když ani přes tuto upomínku žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 17. 1. 2018, když na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Dodávka elektrické energie do sjednaného odběrného místa za období od 18. 9. 2018 do 18. 7. 2019 byla právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] při spotřebě 2,454 MWh, částkou ve výši 10 735,17 Kč po odečtení přijatých plateb ve výši 5 631 Kč, pak částkou 5 104 Kč se splatností dne 14. 8. 2019 (prokázáno fakturou). Z upomínky ze dne 28. 5. 2019 a ze dne 13. 9. 2019 má soud za prokázané, že původní věřitel žalovaného o zaplacení dlužných částek upomínal. Z přípisu ze dne 8. 1. 2020 má soud za prokázané, že původní věřitel jednostranně započetl svoji pohledávku na zaplacení částky 5 104 Kč z faktury [číslo] proti pohledávce žalovaného vůči původnímu věřiteli v částce 1 680 Kč, když k doplacení pak zbývala částka 3 424 Kč. Z přípisu ze dne 2. 12. 2021 má soud za prokázané, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky stejně tak jako předžalobní výzvou ze dne 2. 12. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, ve znění jejích dodatků, postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, čímž má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny do sjednaného odběrného místa ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnil, když do sjednaného odběrného místa elektřinu dodával, žalovaný však nikoli, když za odebranou energii neuhradil dohodnutou kupní cenu. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat zaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu ve výši 3 424 Kč, s jejímž zaplacením se žalovaný dostal do prodlení, ale rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů. [obec] plnění bylo určeno dle ust. § 1479 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně. 10. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.