31 C 121/2022-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 24. 2. 2022 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 505 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, částku 6 298 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód] se zdvihovým objemem válců motorů nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³ je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a jeho vlastníkem je v registru silničních vozidel uvedena žalovaná, která coby provozovatelka tohoto vozidla neměla od 23. 2. 2020 do 17. 8. 2020 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, celkem tedy za dobu 177 dnů. Žalovaná tak dluží na příspěvku částku 11 505 Kč, a to odpovídající denní sazbě ve výši 65 Kč/den a dále poplatek za vymáhání dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku tak nastala dne 19. 1. 2021. Žalovaná tuto dlužnou částku neuhradila, a to ani přes písemnou upomínku. 2. Dále žalobkyně zjistila, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód] se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm³ do 1 850 cm³ je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a jeho vlastníkem je v registru silničních vozidel uvedena žalovaná, která coby provozovatelka tohoto vozidla neměla od 28. 5. 2020 do 8. 10. 2020 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, celkem tedy za dobu 134 dnů. Žalovaná tak dluží na příspěvku částku 6 298 Kč, a to odpovídající denní sazbě ve výši 47 Kč/den a dále poplatek za vymáhání dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení, splatnost příspěvku tak nastala dne 8. 2. 2021. Žalovaná tuto částku neuhradila, a to ani přes písemnou upomínku. 3. Platební rozkaz vydaný zdejším soudem se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 174a) odst. 3 o. s. ř. zrušen. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Ve věci se konalo první ústní jednání, a to dne 21. 7. 2022. Žalobkyně svoji neúčast u tohoto jednání omluvila, požádala soud, aby jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se k tomuto jednání, ačkoli byla řádně předvolána, nedostavila, o odročení jednání nepožádala a svoji neúčast neomluvila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 7. Ze zprávy MMP ze dne 28. 4. 2022 má soud za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód] byla v období od 23. 2. 2020 do 17. 8. 2020 osoba odlišná od žalované. Provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka] byla v období od 28. 5. 2020 do 8. 10. 2020 žalovaná. Z výzvy ze dne 5. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku ve vztahu k vozidlu [registrační značka] za období od 23. 2. 2020 do 17. 8. 2020 v částce 11 505 Kč. Z upomínky ze dne 18. 2. 2021 a 6. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně o zaplacení této dlužné částky žalovanou upomínala. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že tuto vystavila [právnická osoba] [anonymizováno] jako dodavatel žalované jako odběrateli, a to dne 10. 7. 2018 na částku 124 000 Kč, kteroužto byla fakturována kupní cena prodávaného vozidla [anonymizována dvě slova], [VIN kód]. Z výzvy ze dne 25. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení příspěvku ve vztahu k vozidlu [registrační značka] za období od 28. 5. 2020 do 8. 10. 2020 v částce 6 298 Kč. Z upomínky ze dne 4. 3. 2021 a 6. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení této dlužné částky upomínala. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je a byla v rozhodném období vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], když z provedeného dokazování má soud za prokázané, že v období od 28. 5. 2020 do 8. 10. 2020 k tomuto vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Žalovaná je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinna zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. Předmětné vozidlo je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³ a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 47 Kč/den, když za 134 dnů provozování vozidla bez zákonného pojištění představuje výše příspěvku 6 298 Kč. Neuhrazením této částky se žalovaná dostala do prodlení a v daném případě má žalobkyně od 9. 2. 2021 vedle dlužné jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014. Žalobkyně má dále podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše této náhrady činí podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 300 Kč. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě co do těchto částek vyhověl tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno. Dále pak v řízení bylo prokázáno, že žalobkyni byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], fakturou [číslo] ze dne 10. 7. 2018 fakturována k úhradě částka 124 000 Kč představující zřejmě kupní cenu za prodej vozidla [anonymizována dvě slova], [VIN kód], avšak ze zprávy Magistrátu města Plzně ze dne 28. 4. 2022 má soud za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla v období od 23. 2. 2020 do 17. 8. 2020 nebyla žalovaná, žalovaná tedy není ani pasivně legitimována pro zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. tak, jak požaduje žalobkyně a proto v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy soud podle poměrů úspěchů a neúspěchů ve věci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. 14. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalované z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.