31 C 201/2022-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 450,16 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala [právnická osoba] [anonymizováno] žalované energii a související služby na odběrném místě na adrese [adresa žalované]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku energie za období od [datum] do [datum] částku 686,87 Kč, a to fakturou [číslo] se splatností [datum]. Za období od [datum] do [datum] pak právní předchůdkyně žalobkyně za dodávku elektrické energie vyúčtovala žalované za 3,042 MWh částku ve výši 11 763,29 Kč a fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Pohledávka za žalovanou přešla ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odpor, v němž požádala soud o možnost uhradit dlužnou částku formou měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč, a to k poslednímu dni v měsíci. 3. Žalobkyně svým přípisem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] s tímto způsobem úhrady dluhu vyslovila souhlas. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], když na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované do odběrného místa [adresa žalované] elektrickou energii. [příjmení] elektrické energie do sjednaného odběrného místa za období od [datum] do [datum] byla právní předchůdkyní žalobkyně žalované vyúčtována fakturou [číslo] částkou ve výši 686,87 Kč se splatností dne [datum]. [příjmení] do shodného odběrného místa za období od [datum] do [datum] pak byla vyfakturována právní předchůdkyní žalobkyně žalované fakturou [číslo] to částkou ve výši 11 763,29 Kč se splatností [datum]. Z upomínky ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel žalovanou o zaplacení dlužné částky upomínal. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávek na žalovanou. Z upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky upomínala. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny do sjednaného odběrného místa ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnil, když do sjednaného odběrného místa elektřinu dodával, žalovaná však nikoli, když za odebranou energii neuhradila dohodnutou kupní cenu. V rámci řízení pak žalovaná požádala o možnost uhradit dlužnou částku formou splátek. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat nejenom zaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu ve výši 12 450,16 Kč, s jejímž zaplacením se žalovaná dostala do prodlení, ale rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 252 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů. [obec] plnění bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. 10. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 věta 2. o. s. ř. a pro splnění pak stanovil možnost úhradu dlužné částky formou splátek navržených žalovanou s ohledem na jejím majetkové poměry, když s tímto způsobem žalobkyně vyslovila souhlas, a to vše pod ztrátou výhody splátek s nezaplacením některé z nich.