31 C 295/2022-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 3 252 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne [datum] bylo PČR vyžádáno odborné lékařské vyšetření žalovaného ke zjištění přítomnosti návykových látek, a to včetně odběru biologického materiálu, když před tímto vyšetřením se žalovaný na základě výzvy PČR podrobil orientačnímu vyšetření testem DrugWipe 5S na přítomnost návykových látek v těle s pozitivním výsledkem na látku tetrahydrokanabinol a amfetamin, jak je zřejmé z úředního záznamu [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Vyšetření bylo požadováno na základě důvodného podezření, že žalovaný pod vlivem jiných návykových látek vykonával činnost, při které mohl ohrozit život a zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, konkrétně se jednalo o řízení pracovního stroje CATERPILLAR, [registrační značka]. Odběru biologického materiálu (krve a moči) se žalovaný podrobil dne [číslo] ve zdravotnickém zařízení [ulice] nemocnice, a. s ., kam byl převezen v souladu s ustanovením § 21 odst. 3 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jeho vyšetření uhradila poskytovateli zdravotních služeb žalobkyně, kdy ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 shora citovaného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytované lékařské vyšetření podle odst. 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Žalobkyně pak uhradila náklady v celkové výši 3 214 Kč (419,75 Kč za odborné lékařské vyšetření plus odběr biologického materiálu a částku 2 794,16 Kč za chemicko-toxikologické vyšetření moči). Tyto náklady byly následně na základě faktur uhrazeny žalobkyní zdravotnickým zařízením, které úkony provedly, tj. [ulice] nemocnice, a. s . Žalobkyně má dále nárok na úhradu částky 38Kč v souvislosti s převozem žalovaného z obce Svojkovice do [příjmení] nemocnice, a. s . služebním vozidlem tovární značky VW Transporter, [registrační značka], a to ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobkyně na celkový dluh ve výši 3 252 Kč dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když dne [datum] byl žalovaný kontrolován hlídkou Policie ČR jako řidič motorového vozidla. Následně byly od něj odebrané vzorky krve a moči a tyto odeslány k odbornému vyšetření do [příjmení] nemocnice, a. s., v těchto vzorcích následně byly imunochemickým vyšetřením ve FN [obec] pozitivně zachyceny amfetaminové deriváty a cannabinoidy. Ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zák. č. 65/2017 Sb., pak náklady vyšetření uhradila žalobkyně, a to v částce 419,75 Kč a 2 794,16 Kč, kdy v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. vznikla žalovanému povinnost shora uvedené náklady žalobkyni uhradit. Žalobkyně má vůči žalovanému dále právo na úhradu nákladů spojených s jeho převozem do zdravotnického zařízení v částce 38 Kč, a to dle ustanovení § 21 odst. 3 zákona o ochraně zdraví. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, přiznal soud náhradu v paušální výši určené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. v § 2 odst. 3, kdy činí náhrada hotových výdajů 300 Kč za jeden úkon. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., kterými jsou výzva k plnění a návrh ve věci samé. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy žalobkyně, která je od placení soudního poplatku osvobozena dle § 11 citovaného zákona, takže poplatková povinnost přešla na neúspěšného žalovaného, u něhož soud předpoklady pro osvobození od soudního poplatku neshledal. Výše zaplaceného soudního poplatku vychází z Položky 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, když splatnost byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.