31 C 60/2022-55 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 25 652 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne [datum] vystavil žalovaný žalobci směnku vlastní na částku 500 000 Kč se splatností [datum]. Směnka nebyla uhrazena v říjnu 2021, proto byl žalovaný dne [datum] vyzván k jejímu zaplacení, spolu s příslušenstvím, které se skládalo z úroků z prodlení jdoucími od [datum] z částky 500 000 Kč do zaplacení a dále k zaplacení nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Žalovaný byl následně vyzýván k zaplacení rovněž výzvou ze dne 2. 11. a [datum]. Dne [datum] žalovaný uhradil žalobci na jeho účet částku 500 000 Kč. Jelikož žalovaný uhradil směnečnou sumu, žalobce na úhradě úroků z prodlení netrval. Žalovaný je tak povinen uhradit již vynaložené náklady spojené s vymožením dluhu, a to příslušenství pohledávky ve výši 25 652 Kč, kteroužto částku neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne [datum] a [datum]. 2. K výzvě soudu žalobce podáním doručeným dne [datum] doplnil, že částka 25 652 Kč se sestává ze dvou úkonů právní služby z částky 500 000 Kč ve výši 10 300 Kč á úkon, 2 x 300 Kč režijní paušál a DPH ve výši 21 %, tedy v částce 4 452 Kč. 3. V podání ze dne [datum] žalobce k výzvě soudu uvedl, že částku 25 652 Kč požaduje k zaplacení s ohledem na ustanovení § 513 občanského zákoníku, neboť tato částka představuje příslušenství pohledávky. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Ve věci se konalo dne [datum] první ústní jednání, ke kterému se žalovaný, ačkoli byl řádně a včas předvolán, nedostavil, svoji neúčast neomluvil a o odročení jednání nepožádal. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Při tomto jednání se žalobci dostalo poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o tom, že je povinen dotvrdit, z jakého titulu požaduje zaplacení částky po žalovaném a dále o tom, že je povinen prokázat vynaložení nákladů ve výši 25 652 Kč, jak bylo tvrzeno v žalobě. Zároveň bylo řízení zkoncentrováno s koncentrační lhůtou do [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobce soudu doplnil skutková tvrzení tak, že dne [datum] byla uzavřena dohoda o poskytování právní služby, podle které se odměna advokáta řídila vyhláškou č. 177/1996 Sb. Téhož dne pak udělil žalobce svému právnímu zástupci plnou moc k vymáhání částky 500 000 Kč po žalovaném. Ve věci pak byly provedeny 2 úkony, a to příprava a převzetí a předžalobní výzva. Jelikož se jedná ve smyslu § 513 občanského zákoníku o příslušenství v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, požaduje žalobce tuto částku k zaplacení po žalovaném. 6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 7. Z dohody o poskytování právní služby ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako příkazcem a advokátní kanceláří [příjmení] & [příjmení] jako příkazníkem, když v rámci této dohody bylo pod bodem 3 uvedeno, že odměna příkazníka se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb. 8. Z plné moci ze dne [datum] má sodu za prokázané, že žalobce zmocnil JUDr. [příjmení] k vymáhání částky 500 000 Kč po žalovaném. 9. Z výzvy ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení částky 500 000 Kč spolu s příslušenstvím. 10. Z výzvy ze dne [datum], ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení částky 25 652 Kč. 11. Ve věci se konalo dne [datum] další ústní jednání, k němuž se dostavil rovněž i žalovaný. Žalovaný se k žalobě v rámci tohoto jednání vyjadřoval po skutkové stránce, když k těmto tvrzením soud již nepřihlížel, neboť byla soudu sdělena po uplynutí koncentrační lhůty. Při tomto ústním jednání pak žalobce předložil soudu fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 25 652 Kč a příjmový pokladní doklad ze dne [datum], z něhož je zřejmé, že advokátní kancelář [příjmení] & [příjmení], advokáti s. r. o. přijala od žalobce částku 25 652 Kč na zaplacení faktury [číslo]. Právní zástupce žalobce uvedl, že faktura a doklad o jejím zaplacení nemohly být předloženy v koncentrační lhůtě, neboť tyto vznikly až po jejím uplynutí, když se jednalo o jediné doklady, kterým byl žalobce ze strany této advokátní kanceláře vyzván k zaplacení předmětné částky. 12. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 13. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení žalobce uplatňoval po žalovaném k zaplacení částky 25 652 Kč, když v žalobě uvedl, že tuto částku vynaložil v souvislosti s uplatněním dluhu po žalovaném z titulu směnky na částku 500 000 Kč, kterážto měla být uhrazena po výzvě, která byla zaslána žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobce. Po poučení, které se žalobci ze strany soudu dostalo ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. pak doplnil žalobce svá tvrzení o tom, že mezi žalobcem a právním zástupcem advokátní kanceláří [příjmení] & [příjmení], advokáti s. r. o. byla uzavřena dohoda o poskytování právní služby, a to dne [datum], když téhož dne byla udělena ze strany žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] plná moc k vymáhání částky 500 000 Kč včetně příslušenství proti [celé jméno žalovaného]. Tedy v řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel s JUDr. [jméno] [příjmení] dohodu o poskytování právní služby, na jejímž základě přezval JUDr. [příjmení] [příjmení] zastoupení žalobce vůči žalovanému pro zaplacení částky 500 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím této právní pomoci provedl 2 úkony právní služby, a to přípravu a převzetí a zaslání předžalobní upomínky ve vztahu k zaplacení částky 500 000 Kč. Dva úkony právní služby z této částky ve smyslu ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. představuje částka 20 600 Kč (úkon á 10 300 Kč). K této částce je pak nezbytné připočítat 2 x režijní paušál ve smyslu ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši á 300 Kč úkon, když k odměně advokáta a režijním paušálům je nezbytné připočítat rovněž 21 % DPH, jehož je JUDr. [příjmení] [příjmení] plátcem, celkem tedy náklady JUDr. [jméno] [příjmení] spojené s uplatněním pohledávky představují částku 25 652 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, že by tento dluh existoval ke dni podání žaloby. V řízení nebylo prokázáno, že by ke dni podání žaloby byly vynaloženy náklady ze strany žalobce ve výši 25 652 Kč tak, jak bylo v žalobě tvrzeno. V řízení, po uplynutí koncentrační lhůty s odůvodněním, že tyto nemohl žalobce v koncentrační lhůtě předložit, neboť byly vystaveny až po jejím uplynutí, byly ze strany žalobce předloženy faktura [číslo] doklad o zaplacení fakturované částky ve výši 25 652 Kč, když faktura byla vystavena dne [datum], splatná dne [datum] a zaplacena [datum] v hotovosti. Je tedy zřejmé, že ke dni podání žaloby žádný dluh žalobce vůči JUDr. [jméno] [příjmení] neexistoval a tudíž nemohl být po žalovaném úspěšně uplatňován. Pokud dluh žalobce vůči JUDr. [příjmení] vznikl dne [datum], stal se splatným dne [datum] a byl uhrazen dne [datum], pak dle názoru soudu ale ke dni rozhodnutí soudu nenastala jeho splatnost vůči žalovanému, resp. splatnost nároku na náhradu škody vůči žalovanému, neboť tento nebyl o její zaplacení od [datum] vyzván a doručením žaloby nebyla výzva k plnění nahrazena, neboť v době jejího doručování neexistoval ani dluh samotný. Dle názoru soudu byla tak žaloba podána předčasně a soudu nezbylo nic jiného, než žalobu zamítnout tak, jak je pod výrokem I. toho rozsudku uvedeno. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci byl zcela úspěšný žalovaný, avšak tento se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.