34 C 214/2021-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 126 480,52 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 5. 4. 2018, jejímž předmětem bylo financování nákupu osobního automobilu tovární značky Škoda Fabia Combi rok výroby 2009. Při uzavření této smlouvy byla žalobkyně zastoupená prodejcem [právnická osoba] jako zprostředkovatelem úvěru na základě mandátní smlouvy. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 109 950 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky, jakož i další plnění uvedená ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 3 198 Kč, splatných nejpozději k 5. dni každého kalendářního měsíce, počínajíc 5. 5. 2018. Úroková sazba činila 24,55 % ročně. Žalovaná neuhradila splátku č. 22 splatnou dne 5. 5. 2020. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 17. 6. 2020 a dluh se skládal z pěti splátek splatných od 5. 2. 2020 do 5. 6. 2020, tj. 15 990 Kč, zbytku zesplatněné jistiny ve výši 77 803,49 Kč, poplatku za zaslané upomínky v celkové výši 450 Kč (tři upomínky po 150 Kč), nákladů za oznámení okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč, úroku z prodlení s dlužnými částkami ve výši 330 Kč, spolu 95 705,49 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši 15 990 Kč od 6. 2. 2020 do 6. 6. 2020 ve výši 991,38 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 93 793,49 Kč od 8. 7. 2020 do dne podání žaloby ve výši 31 045,65 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku dne 21. 4. 2021, na níž žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu [číslo] ze dne 5. 4. 2018, kdy za žalobkyni jednala společnost [právnická osoba], jejíž oprávnění uzavírat úvěrové smlouvy za žalobkyni vyplývá z mandátní smlouvy ze dne 8. 9. 2017. Ve zmíněné úvěrové smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 109 950 Kč k financování nákupu osobního automobilu tovární značky Škoda Fabia Combi, rok výroby 2009, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit za to žalované úroky, které byly ve smlouvě sjednány v sazbě 24,55 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách po 3 198 Kč. Uvedené vyplývá z oddílu A písemné smlouvy o úvěru. Z potvrzení o poskytnutí úvěru vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku 109 950 Kč dne 11. 4. 2018 převedením na účet společnosti [právnická osoba] Dopisem ze dne 17. 6. 2020 žalobkyně úvěr zesplatnila, požádala o zaplacení 95 705,49 Kč a stanovila náhradní lhůtu do 7. 7. 2020. Z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil, že v článku 5.5 si strany sjednaly možnost zesplatnění úvěru při nezaplacení tří splátek. Dále si strany zpoplatnily upomínky 150 Kč za každou pro případ neuhrazení měsíčních splátek ve lhůtě splatnosti, v článku 5.2 si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky a upozornila ji, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. Odeslání této upomínky je pak prokázáno podacím archem ze stejného dne. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, neboť žalobkyně se zavázala, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 2 občanského zákoníku měly být peněžní prostředky použity na zaplacení kupní ceny osobního automobilu. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, a to vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Jelikož se žalovaná ocitla podle § 1968 občanského zákoníku v prodlení, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nároky žalobkyně na zaplacení smluvních pokut se řídí § 2048 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaná porušila smluvené povinnosti, vzniklo žalobkyni i právo na zaplacení smluvních pokut uvedených výše. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 856,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 060 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 126 480,52 Kč sestávající z částky 6 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 840 Kč ve výši 3 956,40 Kč.