39 C 153/2022-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 11. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 375 Kč, 597 Kč a 2 134 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba] na základě uzavřeného smluvního vztahu ze dne 9. 10. 2017 dodávala žalovanému plyn do odběrného místa [adresa]. Za realizovaný odběr plynu žalovaný nezaplatil částku 5 375 Kč, která mu byla vyúčtována vyúčtováním [číslo] se splatností 2. 9. 2019 (spotřeba za období od 1. 2. 2019 do 14. 8. 2019). Z této částky nebylo uhrazeno ničeho. Dále právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba] na základě uzavřeného smluvního vztahu ze dne 9. 10. 2017 dodávala žalovanému elektrickou energii do odběrného místa do odběrného místa [adresa]. Za realizovaný odběr elektřiny žalovaný nezaplatil částku 597 Kč, a to z vyúčtování [číslo] se splatností 14. 2. 2019 (spotřeba za období od 31. 1. 2018 do 30. 1. 2019 po odečtení záloh), dále pak nezaplatil částku 2 134 Kč, a to z vyúčtování [číslo] se splatností 23. 10. 2019 (spotřeba za období od 31. 1. 2019 do 24. 9. 2019 po odečtení záloh). Z těchto částek nebylo uhrazeno ničeho. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, a to ke dni 26. 4. 2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 25. 5. 2021, ovšem zůstalo bez odezvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s tímto postupem již při podání žaloby, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud tedy aplikoval ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. 3. Na základě provedeného dokazování má soud v tomto sporu za zjištěné, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne 9. 10. 2017 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo] pro odběrné místo na adrese [adresa], na základě které se žalovaný zavázal mj. platit [právnická osoba] cenu za odebraný plyn formou záloh a případný nedoplatek na základě a podle údajů faktur vystavených [právnická osoba] (zjištěno z obsahu smlouvy ze dne 9. 10. 2017). [právnická osoba] vystavila žalovanému za spotřebu plynu v období 1. 2. 2019 do 14. 8. 2019 fakturu na částku 5 375 Kč, splatnou dne 2. 9. 2019, proti celkové spotřebě za částku 5 847 Kč započetla žalobkyně zaplacené zálohy ve výši 472 Kč (prokázáno fakturou [číslo] – konečné vyúčtování). 4. Dále byla mezi [právnická osoba] a žalovaným dne 9. 10. 2017 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa], na základě které se žalovaný zavázal mj. platit [právnická osoba] cenu za odebranou elektřinu formou měsíčních záloh a případný nedoplatek na základě a podle údajů faktur (zjištěno z obsahu smlouvy ze dne 9. 10. 2017). [právnická osoba] vystavila žalovanému za spotřebu elektřiny v období 31. 1. 2018 do 30. 1. 2019 fakturu na částku 877,00 Kč splatnou dne 14. 2. 2019, proti celkové spotřebě za částku 3 670,62 Kč započetla žalobkyně zaplacené zálohy ve výši 2 794 Kč (prokázáno fakturou [číslo]), když dle tvrzení žalobkyně z této faktury nebylo uhrazeno 597 Kč [právnická osoba] dále vystavila žalovanému za spotřebu elektřiny v období 31. 1. 2019 do 24. 9. 2019 fakturu na částku 2 134 Kč splatnou dne 23. 10. 2019 (prokázáno fakturou [číslo] – konečný účet). 5. Žalovaný, ačkoliv o úhradu byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně urgován (upomínka z 15. 3. 2019, 17. 6. 2019, 20. 3. 2019, 30. 4. 2019, 20. 5. 2019, 22. 7. 2019 – odstoupení od smlouvy, 6. 8. 2019, 13. 9. 2019, 29. 10. 2019), do dnešního dne dluh neuhradil (upomínka 23. 1. 2018). Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve znění dodatku [číslo] ze dne 22. 12. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 24. 5. 2021, k úhradě byl naposledy vyzván právním zástupcem žalobkyně dne 24. 5. 2021. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 6. Podle § 2079 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je nutno posoudit jako nárok na úhradu kupní ceny podle smlouvy o dodávce plynu, která byla mezi účastníky, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 9. 10. 2017, která se při svém uzavření řídila ustanovením citovaného § 2079 a následujícího občanského zákoníku, neboť se svoji povahou jedná o smlouvu kupní. [právnická osoba] na základě takto platně uzavřené dohody dodávala žalovanému plyn do sjednaného odběrného místa [adresa]. Spotřeba plynu za toto období byla žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvou vyúčtována, žalovaný však v rozporu s uzavřenou smlouvou a v rozporu s ustanovením § 2079 občanského zákoníku kupní cenu za spotřebovaný plyn [právnická osoba] neuhradil. Žalobkyně je tedy oprávněna z titulu smlouvy o postoupení pohledávek po žalovaném úhradu kupní ceny požadovat, včetně jejího příslušenství, neboť tím, že žalovaný neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku a žalobkyni vedle dlužné částky náleží i úrok z prodlení ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení v zákonné výši byl žalobkyni přiznán z částky vyúčtované fakturou ode dne následujícího po splatnosti faktury. 8. V druhé části nároku soud dovodil, že [právnická osoba] uzavřela se žalovaným kupní smlouvu na dodávku elektřiny do odběrného místa [adresa] podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Uvedenou smlouvou se [právnická osoba] zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovanému vznikla povinnost zaplatit za ni dohodnutou cenu (§ 50 odst. 1 citovaného zákona) [právnická osoba] nezaplatil za dodávku elektřiny, která byla řádně vyúčtována do 24. 9. 2019 a stálé platby. Protože žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, náleží jí proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Žalovanému tak byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, odměnu za 3 úkony právní služby advokáta po 200 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%, vše podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b tohoto předpisu. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.