39 C 175/2022-52 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 27. 7. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 30 000 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku z úvěru, úroku z prodlení a dlužných poplatků. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 29. 6. 2021 se žalovanou smlouvu o úvěru pod [číslo]. Na základě této smlouvy bylo povoleno přečerpání účtu vedeného pro žalovanou do úvěrového limitu 30 000 Kč s tím, že přečerpané finanční prostředky budou vráceny v pravidelných měsíčních splátkách. Za čerpané peněžní prostředky měly být hrazeny úroky z úvěru podle článku II. odst. 1 a 2 úvěrové smlouvy. Strany také sjednaly pro případ prodlení s úhradou smluvní úrok z prodlení v sazbě 20% ročně. Žalovaná se s plněním svých závazků dostala do prodlení, bylo jí proto oznámeno, že veškeré pohledávky se stávají splatnými, a to oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 2. 1. 2022. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Z titulu předmětné úvěrové smlouvy dluží na jistině částku 30 000 Kč, poprvé se do prodlení dostala 4. 10. 2021. Historie úvěrového účtu je doložena. Stejně tak žalobkyně doložila výpočet kapitalizované částky úroku a úroků z prodlení. Co se týká poplatků, tyto byly účtovány v souladu se sazebníkem 4. 10. 2021 částkou 500 Kč za upomínku, stejně tak 25. 10. 2021 a 15. 11. 2021, kdy celková částka 1 500 Kč byla ponížena o 2,82 Kč za provedení úhrady. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 3. Z předložených listin byly zjištěny následující skutečnosti. Dne 29. 6. 2021 byla uzavřena smlouva o úvěru pod [číslo], kde jako klient vystupuje žalovaná. Na základě této smlouvy měl být poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč za účelem financování provozních potřeb klienta (žalovaná je identifikována [IČO]). Úvěr byl sjednán jako kontokorentní s povolením přečerpáním účtu. Žalobkyně se zavázala finanční prostředky poskytnout formou povoleného přečerpání účtu č. [bankovní účet] počínaje pátým pracovním dnem po splnění podmínek čerpání. Bylo sjednáno (článek II.), že úvěr je poskytován za úrokovou sazbu 16,50%, úrok z úvěru je splatný vždy v poslední pracovní den kalendářního měsíce. V témže článku pak strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 20% ročně pro případ, že platby nejsou uhrazeny řádně a včas. V článku VII. sjednaly strany pro případ porušení smluvních povinností smluvní pokutu 5 000Kč, ta však není předmětem žaloby. Podle článku VIII. odst. 3 je banka oprávněna smlouvu písemně vypovědět bez uvedení důvodu, výpovědní lhůta počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy je výpověď doručena, ode dne výpovědi může banka zastavit čerpání úvěru. Totožnost žalované při uzavření smlouvy byla ověřena z povolení k trvalému pobytu (smlouva). Součástí smlouvy pak byly úvěrové obchodní podmínky [anonymizováno], kde jsou vymezeny pojmy včetně úroků RPSN, jsou také definovány případy porušení povinností jednotlivých zúčastněných stran. Výše účtovaných poplatků byla doložena sazebníkem [anonymizována tři slova] pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele ve znění k 1. 11. 2012, ze kterého byla ověřena výše účtovaných poplatků v podobě nákladů na upomínku. Ukončení poskytování úvěru bylo dokumentováno oznámením o zesplatnění ze dne 2. 1. 2022, kdy žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 33 624,39 Kč s tím, že se jedná o pohledávku k datu 2. 1. 2022 vzniklou právě ze smlouvy o úvěru [číslo]. Dále pak již 7. 6. 2022 vyzval žalovanou k úhradě právní zástupce žalobkyně. Výpočet úroku z úvěru a úroku z prodlení za období 4. 10. 2021 do 7. 7. 2021 byl dokumentován transakční historií úvěrového účtu. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle § 1970 obč. zák. 89/2012 (účinný ke dni počátku prodlení) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Žalobkyně prokázala, že se žalovanou uzavřela úvěrovou smlouvu, na základě které bylo žalované povoleno přečerpání finančních prostředků na jejím účtu do výše 30 000 Kč. Bylo sjednáno, že poskytnuté finanční prostředky bude žalovaná vracet v pravidelných splátkách spolu se sjednaným úrokem 16,50%. Historií úvěrového účtu žalobkyně prokázala, jakým způsobem k čerpání došlo, osvědčila tedy výši požadované jistiny. Co se týká úroku z úvěru, na ten je dán nárok i s ohledem na § 2395 občanského zákoníku. Žalobkyně také prokázala, že mezi stranami byl sjednání úrok z prodlení v sazbě odlišné od sazby zákonné, proto i s odkazem na § 1970 občanského zákoníku byla tato položka též přiznána. Úvěrová smlouva byla posouzena jako platné právní jednání, jedná se o smlouvu, která splňuje požadavky občanského zákoníku pro platná právní jednání. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 11 303, 40 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 2 380 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), třemi paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21%, vše podle vyhlášky č. 177/1996. Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek ve výši 1 575 Kč. 9. Ve výroku III. bylo žalobkyni uloženo doplatit část soudního poplatku ve výši 75 Kč. Žalobkyně na základě výzvy soudu uhradila soudní poplatek 1 500 Kč, ten byl však vyměřen pouze z částky 30 000 Kč. S ohledem na požadavek zaplacení částky 1 497,18 Kč jako poplatku, soud uložil žalobkyni doplatit soudní poplatek ve výši 75 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.