39 C 192/2021-57 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 8. 7. 2021 domáhala vynesení rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit jí 2 088 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným jako pojistníkem uzavřela pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo]. Datum počátku pojištění byl stanoven na 25. 7. 2018, pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou, pojistné bylo sjednáno na 5 197 Kč ročně. Pojištění zaniklo k 30. 10. 2020 pro nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě. Žalovaný dluží na pojistném 1 488 Kč (25. 7. 2020 do 30. 10. 2020), na upomínacím poplatku 2 x 300 Kč, je požadován úrok z prodlení do data podání žaloby 118 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Usnesením ze dne 1. 12. 2021 byl žalovanému z důvodů neznámého pobytu ustanoven opatrovník. Ten ve svém podání ze dne 17. 12. 2021 a 11. 1. 2022 uvedl, že není správně vypočtena žalovaná částka jistiny, když se jedná o 98 kalendářních dnů, za které má žalovaný pojistné dlužit, což ovšem při přepočtu ročního pojistného 5 197 Kč (tedy 14,27 Kč denně) představuje 1 399 Kč. Dále není prokázáno odeslání účtované upomínky ani to, že byla účtována ve správné výši. V reakci na toto podání žalobkyně dne 5. 1. 2022 doplnila, že v průběhu trvání smluvního vztahu se změnila výše pojistného na 5 598 Kč pro období od 25. 7. 2020 do 24. 7. 2021. Do 24. 7. 2020 hradil žalovaný pojistné řádné, další však již neuhradil ani po zaslání upomínky ze dne 7. 9. 2020 s upozorněním na možný zánik pojištění. Náklady na upomínání jsou podloženy Sazebníkem nákladů účinným od 1. 6. 2019 dle položky 300 Kč za upomínku o zaplacení dlužného pojistného a 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění. 3. Žalobkyně předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, opatrovnice vyslovila souhlas, zástupkyně žalobkyně vyslovila souhlas již v podané žalobě. Soud tedy jednání ve věci nenařizoval 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 25. 7. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] pro komplexní pojištění vozidla tovární značky Škoda SUPERB, [registrační značka] na dobu neurčitou. První pojistné bylo sjednáno na 5 197 Kč, splatné 1 x ročně (pojistná smlouva), pojistné bylo navýšeno pro období od 25. 7. 2019 na částku 5 382 Kč (dopis ze dne 7. 5. 2019), pro období od 25. 7. 2020 pak na částku 5 598 Kč (dopis ze dne 18. 5. 2020). Dále má soud za prokázané, že dluh na pojistném do zániku pojištění činil právě 1 488 Kč (výpočet), výše upomínacího poplatku byla doložena sazebníkem žalobce platným od 1. 6. 2019. Upomínkou ze dne 7. 9. 2020 byl žalovaný upozorněn na nedoplatek na pojistné smlouvě, byla stanovena dodatečná lhůta do 30. 10. 2020 s upozorněním na zánik pojištění, tuto upomínku převzal žalovaný dle dodejky 14. 9. 2020. To podle sdělení ze dne 11. 11. 2020 zaniklo k 29. 10. 2020, pojistné uhrazeno nebylo. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky pokusem o smír ze dne 8. 12. 2020, dále pak dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 18. 3. 2021 před podáním žaloby. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 3 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, dobu trvání pojištění, limit pojistného plnění, výši pojistného, jeho splatnost, způsob jeho placení a formu a místo oznámení škodné události. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla, anebo řidič tuzemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 zák. č. 168/1999 Sb. a ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku, na základě které vznikla žalovanému povinnost uhradit jednorázové pojistné ve stanovené výši, pojistiteli pak vznikla povinnost v případě škodní události plnit pojistné plnění. Soud má dále za prokázané, že žalovaný porušil své povinnosti plynoucí ze smlouvy a neuhradil stanovené pojistné. Výše dluhu na pojistném byla prokázána shora uvedenými listinnými důkazy 7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za toto prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že nebylo pojistné uhrazeno ve sjednaných lhůtách, vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení, který je požadován za období od 31. 10. 2020 (den následující po ukončení smlouvy) do dne podání žaloby, je kapitalizován. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 9. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.