39 C 2/2020-78 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 26. 9. 2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované [jméno] [jméno] [příjmení], (dříve [jméno] [příjmení]) bylo uloženo uhradit žalobkyni částku 13 435,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Společně s ní byl žalován [jméno] [příjmení], plnění mělo být uloženo společně a nerozdílně. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy pro dodávky plynu, na základě smlouvy mezi jím a obchodníkem s plynem je povinen dodávat plyn odběrateli. Na základě smlouvy s obchodníkem s plynem, byl dodáván plyn do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], kdy smlouva byla vedena na [jméno] [příjmení]. Dne 24. 8. 2018 obdržela žalobkyně žádost od obchodníka s plynem o přerušení dodávky plynu do odběrného místa z důvodů neplacení. Pro nesoučinnost žalovaných však žalobkyně nebyla schopna měřící zařízení ve lhůtě deseti pracovních dnů demontovat. Nastává tedy od patnáctého pracovního dne k přerušení plnění podle smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy, o čemž byli žalovaní upozorněni. Dne 11. 12. 2018 podal obchodník s plynem žádost o ukončení dodávky plynu do odběrného místa. Dne 13. 12. 2018 došlo k ukončení dodávek plynu, došlo také k zániku rezervace distribuční kapacity. Od 14. 12. 2018 byl odběr v daném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněná distribuce plynu, tedy i neoprávněný odběr plynu ze strany žalovaných. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla (měřidlo [číslo]) na odběrném místě ke dni přerušení dodávky plynu do odběrného místa. Tento stav k 13. 9. 2018 činil 4 563 m3 a byl stanoven automatickým propočtem, a stavem měřidla k 22. 1. 2019, kdy byla uzavřena pro odběrné místo smlouva o sdružených službách dodávky plynu s novým zákazníkem, stav měřidla byl 5 168 m3. Celkem bylo tedy neoprávněně distribuováno 605 m3 plynu. Neoprávněná spotřeba plynu byla vyúčtována dvěma fakturami, a to fakturou ze dne 25. 1. 2019 se splatností dne 8. 2. 2019 na částku ve výši 5 785, 23 Kč a fakturou ze dne 28. 1. 2019 splatnou dne 11. 2. 2019 na částku ve výši 7 650, 14 Kč. Žádná z faktur uhrazena nebyla. Oba žalovaní byli vyzváni k úhradě, naposledy právním zástupcem žalobkyně ze dne 24. 7. 2019, bez jakéhokoliv úspěchu. Žalovaný [jméno] [příjmení] sice nebyl účastníkem smlouvy o dodávkách plynu, z listinných důkazů však vyplývá, že v uvedeném období byl uživatelem předmětného bytu a tedy i odběrného místa a jako takový je pasivně legitimován. 2. Ve věci byl dne 6. 11. 2019 vydán platební rozkaz, který byl pro jeho nedoručení žalovaným zrušen. Po provedeném šetření bylo zjištěno, že žalovaný [jméno] [příjmení] změnil své jméno na [jméno] [jméno] [příjmení], vůči této osobě je vedeno Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] insolvenční řízení. Usnesením ze dne 4. 11. 2019 bylo rozhodnuto o úpadku a žalované bylo povoleno řešení úpadku oddlužením, řízení bylo tedy přerušeno. Ve vztahu k žalovanému [jméno] [příjmení] bylo rozhodnuto po vyloučení věci rozsudkem ze dne 21. 5. 2020, čj. [číslo jednací], rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 3. 2020. Dne 16. 7. 2021 bylo Krajským soudem v Plzni vydáno usnesení č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizována tři slova], kterým bylo vzato na vědomí splnění oddlužení, pominuly tedy důvody pro přerušení řízení. Právní zástupce žalobkyně k výzvě soudu uvedl, že na podané žalobě trvá, neboť na uplatňovanou pohledávku se nevztahuje osvobození podle § 414 insolvenčního zákona, když pohledávka vznikla z úmyslného porušení právní povinnosti, kterým bezesporu neoprávněný odběr plynu je. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 4. Z předložených důkazů byly zjištěny tyto skutečnosti. Majitelka domu v [obec], [ulice a číslo] sdělila dne 19. 7. 2019, že pro předmětný byt byla uzavřena nájemní smlouva, jejímiž účastníky (tedy nájemci bytu) byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], smlouva byla uzavřena s účinností od 1. 3. 2018 a trvá minimálně do data vydání prohlášení, tedy 19. 7. 2019. Pronajímatelka potvrdila, že v době od 14. 9. 2018 do 22. 1. 2019 byly obě uvedené osoby uživateli bytu. Účtování neoprávněného odběru plynu bylo doloženo daňovým dokladem [číslo] ze dne 25. 1. 2019 se splatností dne 8. 2. 2019 částkou 5 785,23 Kč je pokryto fakturační období od 14. 9. 2018 do 13. 12. 2018, kdy je odběr označován jako neoprávněný odběr. Dále pak fakturou [číslo] ze dne 28. 1. 2019 se splatností 11. 2. 2019 s pokrytým fakturačním obdobím od 14. 12. 2018 do 22. 1. 2019 znějící na částku 7 650,14 Kč opět za neoprávněný odběr plynu. Obě faktury jsou vystaveny na [příjmení] [příjmení], což má být účastník uzavřené smlouvy. Tato osoba byla také dne 7. 3. 2019 vyzvána žalobkyní k úhradě, naposledy pak tuto osobu vyzval k úhradě právní zástupce žalobkyně dne 12. 7. 2019. Osvědčení o tom, že docházelo k neoprávněnému odběru plynu, je prokazováno protokolem o dočasném přerušení pro neplacení s demontáží, které bylo původně avizováno pro odběrné místo [číslo] na adrese [adresa]. Konstatuje se však, že ani tento pokus, který byl již druhý (poprvé snaha o demontáž 28. 8. 2018) nebyl pro nepřítomnost realizován. Skutečnost, že by měl být plynoměr demontován, byla oznámena [anonymizována dvě slova] dne 18. 9. 2018 se stanoveným datem realizace dne 1. 10. 2018, kdy zároveň došlo k oznámení, že následně se jedná o neoprávněný odběr plynu. Dokumentovány jsou také žádosti obchodníka s plynem ze dne 11. 12. 2018 a předešlé z 24. 8. 2018. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě [číslo] bylo prokázáno, že pro předmětné odběrné místo uzavřel smlouvu [příjmení] [příjmení], [datum narození] Smlouva byla uzavřena s účinností od 19. 3. 2018 pro odběrné místo [obec], [ulice a číslo], konkrétně byt [číslo] v pátém poschodí. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 74 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. 6. Podle § 74 odst. 7 citovaného zákona, při neoprávněném odběru plynu, je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. 7. Z předložených listin vyplývá, že žalovaná užívala v době, za kterou byl zjištěn neoprávněný odběr plynu, byt v pátém podlaží domu v [obec], [ulice a číslo], a to na základě nájemní smlouvy uzavřené s vlastníkem bytu. Původně byl do uvedeného odběrného místa dodáván plyn na základě uzavřené smlouvy o připojení k distribuční soustavě a dodávce plynu ze dne 19. 3. 2018, kdy jako zákazník byla uvedena právě žalovaná. Po skončení platnosti této smlouvy však byl plyn i nadále odebírán, osoby, které plyn odebíraly, jsou povinny uhradit škodu, která neoprávněným odběrem vznikla. Výše škody byla dokumentována vystavenými fakturami, pasivní legitimace žalované je dána prohlášením majitelky bytové jednotky. Soud tedy shledal nárok jako důvodný, a to včetně úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Zde soud konstatuje, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniká již dnem následujícím, kdy k bezdůvodnému obohacení dochází. Soud vázán návrhem žalobce a přiznal proto zákonný úrok z prodlení vždy od data následujícího po splatnosti každé z vystavených faktur (tedy za dobu pozdější, než nárok fakticky vznikl). 8. Ve výroku III. je pouze vyjádřena skutečnost, že z téhož právního titulu (tedy z neoprávněného odběru plynu) byly žalovány dvě osoby, vůči jedné z nich již bylo rozhodnuto. V případě plnění jedné z osob je pak plnění druhé z nich omezováno. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, a to v celkové výši 7 915 Kč. Náhrada nákladů řízení je tvořena třemi úkony právní služby po 1 660 Kč, třemi paušálními náhradami po 300 Kč, vše navýšeno o DPH 21%, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek hrazený v částce ve výši 844 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.