39 C 234/2021-96 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se svoji žalobou podanou dne 17. 3. 2021 Okresnímu soudu Plzeň-jih a následně postoupenou soudu zdejšímu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 8 119 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne 12. 3. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit měsíční pojistné 716 Kč. Žalovaný neuhradil řádně a včas pojistné splatné k 12. 3. 2019 a pojištění zaniklo, účinky zániku pojištění nastaly k 12. 6. 2020. Žalovaný dluží pojistné za období od 12. 3. 2019 do 12. 6. 2020 celkem 8 119 Kč. Pojistné nebylo uhrazeno ani po několika urgencích. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. Následně žalobce sdělil soudu, že pohledávku postoupil, novým věřitelem se stala [právnická osoba] O záměně účastníků na straně žalobce bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 10. 2022, které nabylo právní moci dne 27. 10. 2022 2. Žalobce předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto aplikoval ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. Žalobce svůj souhlas s tímto postupem vyjádřil již v podané žalobě. 3. Z předložených důkazů soud zjistil, že mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem a současně pojištěným byla uzavřena smlouva [číslo] o pojištění vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka] s počátkem pojištění 12. 3. 2019. Bylo sjednáno roční pojistné 4 219 Kč s měsíčním pojistným po 352 Kč, splatným poprvé k 27. 3. 2019. Konec pojištění nebyl sjednán. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil pojistné ve výši 352 Kč dne 13. 3. 2019 (pojistná smlouva tedy vznikla), dále 16. 4. 2019, 29. 5. 2019, 24. 6. 2019, 6. 8. 2019 a 24. 10. 2019, celkem bylo uhrazeno 2 160 Kč. Za období do zániku pojištění bylo předepsáno k úhradě 10 129 Kč, když v souladu se smlouvu bylo pojistné navýšeno o předpis zohledňující skutečně ujeté km. Žalovanému byly dále účtovány poplatky za zaslání upomínky 3 x 50 Kč v souladu se Sazebníkem žalobce. Žalovaný byl o doplacení dlužné částky opakovaně upomínán (výzva z 3. 5. 2020, 9. 7. 2020, 2. 11. 2020). Naposledy byl k zaplacení žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce upomínkou ze dne 4. 12. 2020 (upomínka, podací arch). Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 3 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, dobu trvání pojištění, limit pojistného plnění, výši pojistného, jeho splatnost, způsob jeho placení a formu a místo oznámení škodné události. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla anebo řidič tuzemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi, tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. 5. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb,, na základě které vznikla žalovanému povinnost hradit pojistné ve stanovené výši 1x za měsíc, pojistiteli pak vznikla povinnost v případě škodní události plnit pojistné plnění. Soud má dále za prokázané, že žalovaný porušil své povinnosti plynoucí ze smlouvy a neuhradil stanovené pojistné. Výše dluhu na pojistném byla prokázána shora uvedenými listinnými důkazy. 6. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat placení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že nebylo pojistné uhrazeno ve sjednaných lhůtách, vznikl žalobci též nárok na úrok z prodlení, který je požadován až po skončení pojištění do zaplacení. Úrok z prodlení je požadován v zákonné výši, i v této části žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobci náleží náhrada v celkové výši 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč, 3 paušálních náhradách po 100 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% z odměny advokáta a paušálních náhrad. 8. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., žalovanému bylo uloženo uhradit všechny částky dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.