39 C 53/2022-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 31. 1. 2022 se žalobkyně domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 14 550 Kč se smluvním úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 1. 10. 2021 smlouvu o úvěru, kdy vystupovala v pozici podnikatelky. Úvěr měl být čerpán na úhradu služeb, a to částkou 8 000 Kč, finanční prostředky byly žalované poskytnuty převodem na její bankovní účet dne 1. 10. 2021. Úvěr měl být splacen do 25 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 700 Kč a poplatkem za vyhodnocení žádosti 300 Kč. V případě dodržení termínu splatnosti měla žalovaná vrátit celkem 10 000 Kč. Žalovaná však lhůtu splatnosti nedodržela. Proto kromě požadovaného vrácení částky 10 000 Kč nárokuje žalobkyně také smluvní pokutu, která byla sjednána v článku VIII. uzavřené smlouvy tak, že pokud bude dlužník v prodlení více než 15 kalendářních dnů, náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 50% z celkové dlužné částky, smluvní pokuta je tedy účtována částkou 4 000 Kč. Dále požaduje žalobkyně smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně, který se odvíjí též od znění článku VIII. uzavřené smlouvy. Předmětem nároku jsou také poplatky spojené s upomínáním, kdy žalované bylo odesláno celkem šest SMS zpráv (účtováno po 50 Kč) a jedna písemná upomínka dle sazebníku 250 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dopisem z 28. 12. 2021, dlužná částka uhrazena nebyla. Vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen, žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy její souhlas předpokládal. 3. Z předložených důkazů bylo zjištěno, že mezi stranami byla uzavřena dne 1. 10. 2021 smlouva o úvěru pod č. [spisová značka]. Žalovaná byla označena jménem, místem podnikání, IČ, dále bylo uvedeno telefonní číslo, emailová adresa a čísla bankovního účtu, na který mají být finanční prostředky odeslány. Bylo sjednáno poskytnutí úvěru 8 000 Kč za poplatek 1 700 Kč a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti 300 Kč. Úvěr byl poskytován na 25 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrovanému, bylo sjednáno zaplacení celkem 10 000 Kč. V rámci smlouvy bylo také vymezeno, jaké jsou další poplatky za situace, kdy doba splatnosti nebude dodržena, ovšem bude dohodou stran prodloužena, dále pak také byly vymezeny náklady spojené s odesíláním upomínky, ať už v listinné, tak telefonické podobě. V článku VIII uzavřené smlouvy jsou vymezeny sankce, které budou následovat, když úvěr nebude řádně splacen. Strany sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z dlužné částky až do zaplacení, dále pak také povinnost úvěrovaného uhradit účelně vynaložené náklady, které úvěrující vynaloží v důsledku prodlení úvěrovaného, dále pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50% z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení. Skutečnost, že finanční prostředky byly poukázány, byla prokázána potvrzením [právnická osoba] ze dne 1. 10. 2021, podle kterého 1. 10. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 8 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] má soud za prokázané, že uvedený účet patří žalované a finanční prostředky tam byly skutečně připsány. Tvrzení o tom, že uvedená částka nebyla ve lhůtě splatnosti uhrazena, nebyly ze strany žalované žádným způsobem sporovány. Dále bylo prokázáno, že před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky právní zástupkyní žalobkyně, když byl předložen dopis datovaný 30. 12. 2021, k němu pak také poštovní podací arch, ze kterého odeslání doporučeného dopisu je zřejmé. K otázce prokazatelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky, byl předložen takové výpis knihy odeslaných SMS a knihy odeslaných emailů, ze které je zřejmé, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky, bylo jí připomínáno, že je stále ještě možné dlužnou částku hradit a věc vyřešit mimosoudně, byla upozorňována na to, že dluh nebyl uhrazen. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle § 1970 obč. zák. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z předložených listin soud konstatuje, že nárok žalobkyně je zcela osvědčen. Mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které bylo poskytnuto žalované 8 000 Kč se splatností 25 dní za náklad 2 000 Kč, ve kterém je obsažen poplatek za poskytnutí finančních prostředků (úrok), dále pak poplatek za vyhodnocení úvěru. Je třeba poznamenat, že úvěrová smlouva nemusí splňovat parametry požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť ze smlouvy se podává, že žalovaná vystupovala v pozici podnikatelky. Dále bylo prokázáno, že částka 8 000 Kč byla skutečně poukázána na účet žalované, bylo tedy naplněno hledisko skutečného poskytnutí finančních prostředků. Požadavek žalobkyně na vrácení finanční částky včetně sjednaných poplatků je zcela legitimní. Soud také konstatuje, že shledal za platné i ujednání o smluvní pokutě a smluvním úroku z prodlení, když veškeré sankce tohoto typu byly přehledně vymezeny v článku VIII. úvěrové smlouvy, a to, že byly důvody pro jejich uplatnění, plyne ze skutečnosti, že ze strany žalované nedošlo k vrácení finančních prostředků. Soud tedy konstatuje, že nároku bylo zcela vyhověno, když žalobkyně veškerá svá skutková tvrzení předloženými listinami prokázala. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 8 060 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 1 700 Kč, třemi paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21% vše podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek 800 Kč. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, kdy soud neshledal žádné důvody pro to, aby byla zvolena lhůta odlišná od třídenní.