13 C 21/2023-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 55 004,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Návrh odůvodnila tím, že je v rámci své podnikatelské činnosti distributorem plynu a provozovatelem distribuční soustavy na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalovaná v období od [datum] do [datum] neoprávněně odebírala ve smyslu ust. § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), zemní plyn v odběrném místě [číslo] na adrese plachého [číslo], [PSČ] [obec]. Shora uvedeným jednáním pak způsobila žalobkyni, která je distributorem plynu, škodu v celkové výši 55 004,42 Kč. Způsobená škoda spočívající v neoprávněně odebraném plynu v celkovém objemu 1 674,01 m3 pak byla vyúčtována žalované ze strany žalobkyně fakturou [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ust. § 45 a n. o.s.ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Obchodník s plynem nakupuje od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem na základě smlouvy pro odběratele zemní plyn. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě i poté, co byl ukončen smluvní vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm. a) a b) energetického zákona a dále dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni, neboť dle § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona nakupuje plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona platí, že„ neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují“. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona platí, že„ při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu“. Podle § 74 odst. 8 energetického zákona platí, že„ při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu“. 5. Pro ukončení distribuce plynu a tedy i dodávek plynu do odběrného místa dle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je určující žádost obchodníka s plynem, která se, s ohledem na propojení elektronického informačního a evidenčního systému, generuje v elektronické podobě přímo v systému distributora, tj. žalobkyně. Dne [datum] byl prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba] na ukončení distribuce plynu do Odběrného místa [číslo] na adrese plachého [číslo], [PSČ] [obec a číslo] z důvodu nezajištěné dodávky, s požadovaným datem ukončení [datum]. Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Toto bylo prokázáno žádostí o ukončení distribuce plynu ze dne [datum]. 6. Žalobkyně se následně neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v odběrném místě. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem, účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně, současně dojde k zániku rezervace distribuční kapacity ve smyslu čl. 5 Řádu provozovatele distribuční soustavy a v důsledku toho k zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo. Pokud odběratel pokračuje v odběru plynu i po nastalém účinku ukončení dodávky plynu a zániku rezervace distribuční kapacity, je takovým jednáním odběratele působena škoda provozovateli distribuční soustavy. Žalovaná byla na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn oznámením žalobkyně ze dne [datum]. Tyto skutečnosti byly prokázány protokolem o neúspěšné demontáži plynoměru ze dne [datum] a oznámením ze dne [datum]. 7. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo tedy zanikla v souladu s ust. § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem, dne [datum]. Počínaje následujícím dnem, tj. od [datum] byl odběr plynu v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1 a odst. 4 energetického zákona. Žalovaná v odběrném místě odebírala plyn přes instalovaný plynoměr. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalého účinku ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni [datum] a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru postupem dle § 5 odst. 4. vyhlášky č. 108/2011 Sb. [příjmení] stav plynoměru byl zjištěn při jeho demontáži dne [datum]. Zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu bylo za pomoci spalného tepla objemového přepočteno na spotřebu a vyčísleno ve výši 55 004,42 Kč, v souladu s cenou dle ceníků žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn (daný ceník žalobce vydává v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ). Postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon. 8. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkou žalobkyně ze dne [datum] a dále předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná však přes veškeré výzvy dlužnou částku ani její část neuhradila. 9. Soud na základě listinných důkazů shledal nárok žalobkyně důvodným v celém jeho rozsahu, když s ohledem na § 74 odst. 8 energetického zákona, je tento nárok třeba posuzovat jako nárok na náhradu škody. Výše škody pak vyplývá jednak z objemu odebraného plynu a její vyčíslení bylo provedeno v souladu s vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. Soud pak ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení shledal příčinnou souvislost (kauzální nexus) mezi porušením povinnosti ze strany žalované a způsobenou škodou. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované způsobenou škodu žalobkyni zaplatit. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta plnění pak byla stanovená jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 201 Kč, tří úkonů právní služby po 3 340 Kč (tj. 10 020 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění,