13 C 314/2023-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by ta byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 388,32 Kč s příslušenstvím. Tento nárok žalobkyně odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které právní předchůdce žalobkyně dodával žalovanému energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Za období od [datum] do [datum], dodal právní předchůdce žalobkyně žalovanému energie v celkovém objemu 2,747 MWh za cenu 14 130,48 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 6 095 Kč vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně za shora uvedené období částku 8 035,48 Kč. Dlužná částka pak byla splatná nejpozději dne [datum]. Na základě téže smlouvy, dodal právní předchůdce žalobkyně žalovanému energie na tomtéž odběrném místě v období od [datum] do [datum] v celkovém objemu 1,914 MWh za cenou 9 352,84 Kč. Tato pohledávka byla splatná dne [datum], avšak žalovaným nebylo na dluh uhrazeno ničeho. 2. Dne 13. 20. 2017 uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba] rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni přešly pohledávky za žalovaným, a to ke dni [datum], kdy byla na účet právního předchůdce žalobkyně připsána cena za postoupení pohledávek za žalovaným. Postoupení pohledávky pak bylo oznámeno žalované právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne [datum]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky skutečně bylo doručeno, tato skutečnost však s ohledem na ustálenou judikaturu nemá vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. jak na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, tak na místo pobytu zjištěného v součinností s Policí ČR. 4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 5. Žalovaný byla k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný však přes ani přes tuto výzvu dlužnou částku ani její část neuhradil. 6. Soud provedl listinné důkazy, ze kterých zjistil skutečnosti, které jsou v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Žalovaný neuhradil platby za dodávku energií na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], a to za dobu, kdy bylo toto místo místem jeho trvalého pobytu. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný uhradil dluh nebo jen jeho část, a to ani žalobkyni, ani jejímu právnímu předchůdci. Cena za dodané energie byla dána platným ceníkem dodavatele – právního předchůdce žalobkyně. Pro výše uvedené shledal soud žalobu důvodnou v celém jejím rozsahu. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu. Žalobkyně tedy má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 2 252 Kč. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně, aby náklady řízení byly vyčísleny podle § 7, vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, protože podle názoru soudu se v projednávaném případě jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru, o čemž svědčí i samotná konstrukce návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém je dvakrát použit v podstatě identický text, ve kterém jsou změněny jen časové údaje, údaje o výši dluhu, splatnosti apod. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.