13 C 42/2023-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 747 Kč a dále náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněn tím, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s pojistným obdobím v délce jednoho roku a pojistné bylo sjednáno na částku 2 660 Kč ročně. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne [datum] ve výši 2660 Kč, pročež pro nezaplacení pojistného dne [datum] pojištění zaniklo. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Soud provedl listinné důkazy, ze kterých zjistil skutečnosti, ve které jsou v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], v důsledku čehož došlo k zániku pojistné smlouvy. Nárok žalobkyně na zaplacení pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy však zůstal zachován. Oznámení o zániku pojištění s ohledem na nezaplacení pojistného bylo rovněž prokázáno listinami ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] a následně výzvou podle § 142 a o.s.ř. adresovanými mu právním zástupcem žalobkyně. Celková výše dlužné jistiny vyplývá z pojistné smlouvy včetně všeobecných pojistných podmínek. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodné v celém svém rozsahu a podle toho rozhodl. 5. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však uplatnila jen nárok na úrok z prodlení v zákonné výši za období od [datum] do [datum] a v tomto rozsahu jí byl přiznán. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvádí žalobkyně, že po žalovaném požaduje úhradu nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Toto příslušenství pohledávky však nebylo učiněno řádně předmětem žaloby, a proto soud nemohl tuto část nároku přiznat. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby po 500 Kč (tj. 1 500 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 504 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 3 304 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.