13 C 89/2023-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyni domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Sk PČR spolu se zákonným úrokem za prodlení a dále náhradu nákladů řízení. Žalovaný nárok je odůvodněno tím, že mezi žalobkyní jakožto obchodní společností poskytující služby elektronických komunikací a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalobkyně žalované poskytovala služby televizního vysílání prostřednictvím internetu. Smluvní vztah založený touto smlouvou skončil [datum]. Podle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací měla žalovaná povinnost vrátit technické zařízení pronajaté jí žalobkyní, a to do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy. Protože technické zařízení nebylo žalovanou vráceno, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ust. § 45 a n. o.s.ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Podle ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které vznikla žalobkyni, mimo jiné povinnost poskytnout žalované technické zařídí, a to konkrétně set -top box. Práva a povinnosti smluvních stran vyplývají jednak ze smlouvy písemně uzavřené mezi účastníky řízení a dále ze Všeobecných obchodních podmínek, z jejichž obsahem byla žalo seznámena, což stvrdila svým podpisem předmětné smlouvy. Podle článku 4.4 Všeobecných obchodních podmínek vznik skla žalované po ukončení smlouvy povinnost vrátit pronajaté technické zařízení ve lhůtě 10 dnů ode dne ukončení smlouvy. Podle článku I.II. smlouvy byla mezi účastníky řízení ujednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč v případě nevrácení zapůjčeného technického zařízení. S ohledem na výše uvedené listinné důkazy se má soud za prokázaný vznik nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty. 5. Soud se v řízení nezabýval otázkou přiměřenosti výše smluvní pokuty, neboť podle § 2051 občanského zákoníku může soud moderovat výši smluvní pokuty toliko k návrhu dlužníka. Protože žalovaná zcela rezignovala na jakoukoliv procesní obranou v řízení, neměl soud prostor pro zkoumání přiměřenosti výše smluvní pokuty. 6. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dvou úkonů právní služby po 1 000 Kč a jednom úkonu právní služby za 500 Kč (tj. 2 500 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání nekvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 714 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 4 514 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.