14 C 133/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 10. 8. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované částku 15 000 Kč splatnou nejpozději do 9. 9. 2020. Předmětem tohoto řízení učinila žalobkyně toliko poskytnutou jistinu z úvěrové smlouvy ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky dne 20. 1. 2022 spolu s oznámením o postoupení pohledávky na současnou žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani poté, co byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná dne obdržela na svůj účet č.ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] částku 15 000 Kč (výpis z účtu, zpráva banky ze dne 25. 5. 2023). Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020. Žalobkyně informovala žalovanou o této skutečnosti dopisem ze dne 20. 1. 2022, v rámci něhož vyzvala žalovanou též k zaplacení dlužné částky 15 000 Kč, kterou žalovaná (dle tvrzení žalobkyně) do dnešního dne neuhradila. Bylo případně na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala opak, což se však nestalo. 4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný a je namístě žalobě vyhovět. Žalobkyni v řízení prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši žalované částky a žalobkyně, na kterou byla pohledávka platně převedena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2020. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou k vrácení takto poskytnutých peněžních prostředků. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku, neboť dospěl k závěru, že žalovaná obdržela plnění bez právního důvodu, pročež na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ, které je povinna vydat žalobkyni. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.