14 C 162/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 188 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 do 1 850 cm³, [registrační značka], [VIN kód], s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované a žalovaný coby vlastník/provozovatel vozidla neměl v době od 15. 4. 2022 do 27. 7. 2022 sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 47 Kč za celkem 104 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy celkem částky ve výši 4 888 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 5 188 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 15. 9. 2022. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani zčásti, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] a potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že žalovaný je veden v registru silničních vozidel jako provozovatel automobilu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu UE189707, osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, a to v období nejméně od 15. 4. 2022 do 27. 7. 2022. Dne 15. 9. 2022 adresovala žalobkyně výzvu žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 4 188 Kč, a to v sazbě uvedené v odstavci prvním odůvodnění rozsudku. Žalovaný netvrdil a ani neprokazoval opak. 5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). 7. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců od [číslo] cm³ do 1 850 cm³ včetně ve výši 47 Kč. 8. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizováno] pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem výše uvedeného automobilu [registrační značka] podle písmene g) vyhlášky 205/1999 Sb., se zdvihovým objemem válců od [číslo] cm³ do 1 850 cm³ včetně, a to v období nejméně od 15. 4. 2022 do 27. 7. 2022. Soud tak má za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro vozidlo činí 47 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvy k zaplacení dlužných částek adresované žalované ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 60 dnů ode dne doručení výzvy se stal závazek žalovaného splatným, neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, v tomto případě ode dne 30. 11. 2022, a to ohledně příspěvku 4 888 Kč. Žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním příspěvku ve výši 300 Kč dle §4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a úroků z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014), ohledně zákonného příspěvku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.