14 C 229/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala žalobou zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 24. 5. 2021 uzavřeli účastníci smlouvu [číslo] dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Součástí této smlouvy byly Všeobecné podmínky žalobkyně, ceník služeb a obchodní podmínky jednotlivých služeb a tarifů. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly a žalovaná se zavázala řádně a včas platit za tyto služby sjednanou cenu. Mezi stranami bylo mimo jiné ujednáno, že žalobkyně poskytne žalované slevu na koncové zařízení, přičemž tato sleva byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. Žalovaná se ocitla v prodlení s placením vyúčtování [číslo] se splatností dne 16. 11. 2021 v částce 2 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 20. 9. 2022, avšak žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani zčásti. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v podání ze dne 17. 5. 2022, žalovaná se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřila, a soud proto předpokládal její konkludentní souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 24. 5. 2021 a z Všeobecných podmínek společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně v oddíle„ Smluvní ujednání ke kupní smlouvě“ poskytla žalované slevu 2 000 Kč na zařízení [anonymizována čtyři slova], jež byla podmíněna trváním této smlouvy v délce 24 měsíců. Pro případ zániku smlouvy si strany ujednaly povinnost žalované slevu žalobkyni vrátit. Z výpovědi účastnické smlouvy ze dne 16. 8. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně v souladu s Všeobecnými podmínkami vypověděla účastnickou smlouvu z důvodu neplnění závazků ze strany žalované. Z daňového dokladu [číslo] – vrubopisu má soud za prokázané, že žalované byla dne 2. 11. 2021 fakturována částka 2 000 Kč s datem splatnosti 16. 11. 2021, která představovala podmíněnou slevu na zařízení. Jelikož žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala opak, má soud z tvrzení žalobkyně za prokázané, že žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 9. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 5. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně a žalovaná platně uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, jejíž součástí bylo rovněž ujednání ke kupní smlouvě na mobilní telefon [anonymizována čtyři slova], dle kterého byla žalované poskytnuta na toto zařízení sleva 2 000 Kč, jež byla podmíněna trváním účastnické smlouvy minimálně 24 měsíců. V opačném případě byla žalovaná povinna poskytnutou slevu vrátit zpět žalobkyni. Jelikož účastnická smlouva byla následně ke dni 7. 4. 2021 vypovězena ze strany žalobkyně pro porušování smluvních závazků žalované, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení poskytnuté slevy, což uplatnila vrubopisem výše uvedeného čísla. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, tj. do dne 16. 11. 2021, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud jde o aplikaci ustanovení § 14b a. t., pak soud poukazuje, že žalobkyně podává opakovaně žaloby týkající se skutkově i právně shodných nároků. Jde o jednoduché žaloby uplatňované na ustáleném vzoru, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. 9. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.