14 C 73/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 193,43 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, a náhrady nákladů řízení. Žaloba odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], uzavřela dne 6. 8. 2018 se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala společnost [právnická osoba] žalovanému elektrickou energii a související služby na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku energie za období od 12. 2. 2020 do 20. 11. 2020 při spotřebě 0,608 MWh částku ve výši 4 321,14 Kč a to na základě faktury [číslo] se splatností dne 16. 12. 2020. Po zohlednění přijatých plateb ve výši 3 500 Kč zbývá na tuto fakturu uhradit 821,14 Kč. Dále žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 6. 8. 2018 smlouvu o sdružených dodávkách plynu, na základě které dodávala společnost [právnická osoba] žalovanému plyn na stejné odběrné místo jako v případě odběru elektřiny. Za období od 12. 2. 2019 do 11. 2. 2020 byla žalovanému vyúčtována za odebrané množství plynu (0,11 MWh) částka 1 654,07 Kč splatná ke dni 2. 3. 2020. Po zohlednění přijatých plateb zbývalo na tuto fakturu zaplatit 397,07 Kč, z čehož žalovaný uhradil pouze 300 Kč. Dluží tak na toto vyúčtování doplatit 97,07 Kč. Za období od 12. 2. 2020 do 30. 11. 2020 byla žalovanému vystavena faktura na částku 1 275,22 Kč (za odebrané množství plynu 0,094 MWh), která byla splatná ke dni 21. 12. 2020. Žalovaný na tuto fakturu neuhradil ničeho. Pohledávky za žalovaným přešly ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s účinností ke dni 29. 11. 2022. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2022. Téhož dne byly žalovanému zaslány výzvy k zaplacení dlužné částky, avšak žalovaný tento dluh neuhradil ani částečně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně s postupem dle § 115a o.s.ř. souhlasila již v žalobě a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem nevyjádřil, proto soud jeho souhlas s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal a věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny má soud za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž právní předchůdce žalobkyně se zavázal dodávat žalovanému elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. [příjmení] elektrické energie do sjednaného odběrného místa za období od 12. 2. 2020 do 20. 11. 2020 byla právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne 16. 12. 2020, částka ve výši 821,14 Kč odpovídá nedoplatku za spotřebovanou elektrickou energii při spotřebě 0,608 kWh a zohlednění přijatých plateb ve výši 3 500 Kč. Žalovaná dále uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] dne 6. 8. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn a žalovaný se zavázala plyn odebírat a hradit za jeho dodávku sjednanou cenu. Žalovaný za dodané množství plynu za období od 12. 2. 2019 do 11. 2. 2020 vyúčtované fakturou splatnou dne 2. 3. 2020 neuhradil a dostal se do prodlení se zaplacením této částky. Žalovaný též neuhradil fakturu splatnou ke dni 21. 12. 2020, kterou bylo žalovanému vyúčtováno množství odebraného plynu za období od 12. 2. 2020 do 30. 11. 2020 a dostal se do prodlení s úhradou částky 1 275,22 Kč. Z přípisu ze dne 6. 12. 2022 má soud za prokázané, že původní věřitel žalobkyně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek na žalobkyni. Z výzvy ze dne 6. 12. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného o zaplacení dlužné částky podáním žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění jejích dodatků má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, čímž má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení. 4. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o dodávce elektrické energie, resp. smlouvu o dodávkách plynu, které se svým obsahem nejvíce blížily smlouvám o koupi podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ([příjmení]) účinného v době uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektrickou energii a plyn a vyúčtovala v souladu se smlouvami cenu za dodanou elektřinu a plyn a též poskytnuté služby spojené s jejich dodávkou. Žalovaný však celkovou dlužnou částku nezaplatil řádně a včas, a to přestože k jejímu zaplacení byl opakovaně vyzýván. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dluh zaplatit, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž u zdejšího soudu žalobkyně již podala několik desítek obdobných návrhů. [obec] plnění bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. 6. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro jejich splnění obecnou třídenní lhůtu.