17 C 244/2023-66 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 410 236,50 Kč s příslušenstvím, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že s žalovaným uzavřela dne 19. 3. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 472 500 Kč k refinancování peněžitých závazků žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem 10,90 % ročně ve 108 pravidelných měsíčních splátkách po 6 941 Kč. Dále se žalovaný zavázal hradit poplatek za pojištění ve výši 451 Kč měsíčně. Žalovaný se však opakovaně dostával do prodlení s plněním splátek, a to i po výzvě ze strany žalobkyně, žalobkyně proto v souladu se smlouvou uplatnila své právo požadovat okamžité splacení všech závazků. Žalovanému v důsledku zesplatnění vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 406 240,50 Kč, poplatky za pojištění ve výši 2 196 Kč a za náklady spojené s prodlením ve výši 1 800 Kč. Dále žalobkyně požaduje příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 19. 3. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 472 500 Kč, který se žalovaný zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 10,90 % ročně formou 108 měsíčních splátek po 6 941 Kč, s poslední splátkou ve výši 3 330 Kč. Dále se žalovaný zavázal hradit měsíční platby za pojištění úvěru ve výši 451 Kč. Dle výpisu z účtu byla částka 472 500 Kč žalovanému poskytnuta dne 22. 3. 2019. Dle čl. 8 písm. a) ve spojení s čl. 8 písm. b) smlouvy je žalobkyně v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než 2 splátek, oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný. Žalobkyně dopisem ze dne 27. 8. 2022 prohlásila zbývající část úvěru za splatnou. Dle ceníku žalobkyně je žalovaný povinen za prodlení se splácením uhradit poplatky, které jsou účtovány za 10, 40 a 70 dní prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. Z žalobkyní předloženého výpisu je zřejmé, že žalovaný ke dni 30. 4. 2023 dlužil na jistině částku 406 240,50 Kč a na poplatcích, jejichž součástí je sjednané pojištění, částku 3 996 Kč. 4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2758 odst. 1 OZ, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Soud po provedeném právním hodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný uzavřel s žalobkyní platně smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona OZ, v níž se zavázal splácet poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek. Součástí úvěrové smlouvy bylo i ujednání o pojištění ve smyslu § 2758 OZ, dle něhož se žalovaný zavázal platit měsíční poplatku na pojistném. Žalovaný porušil své povinnost a shora uvedené splátky řádně a včas nehradil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit, a to spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze smluvního úroku ve výši 10,90 % ročně a ze zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 9 980 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % ze všech zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 16 410 Kč Celkem tak má žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 53 726,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.