17 C 352/2022-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne 21. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nesplácela, uhradila pouze částku 5 750 Kč. Po započtení uhrazené částky částečně na úroky a poplatky sestává dlužná částka z jistiny ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 767,95 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 230,63 Kč. Žalobkyně se dále domáhá úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 7. 1. 2022, přičemž žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem z téhož dne. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 21. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla poskytnuta žalované částka 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč v sazbě 32,15 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na www.cnb.cz průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily v listopadu 2019 průměrně 8,42 % ročně. Z žalobkyní předložené tabulky vyplývá, že žalovaná uhradila na pohledávku v 8 splátkách celkem 5 750 Kč, tato částka byla započtena na úrok, poplatek za administrativní činnost a inkasní poplatek. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen důvodný. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně platně smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. OZ. Soud posoudil ujednání o administrativním poplatku jako ujednání, které slouží k pokrytí nákladů poskytovatele úvěru, nicméně takové náklady by měly být saturovány ze smluveného úroku, jehož hlavní funkcí je generování zisku, z něhož náklady poskytovatele mají být hrazeny. Při posuzování platnosti sjednaného úroku tak soud posuzoval výši ujednaného úroku společně s výší administrativního poplatku a dospěl k závěru, že takto dojednaná odměna za poskytnutí peněz nijak nepřiměřeně nepřesahuje průměrné úrokové sazby a byla sjednána platně. Žalovaná porušila podmínky smlouvy a přestala pravidelné splátky hradit, a nesplnila tak svou smluvní povinnost vrátit v dohodnutých termínech poskytnuté peníze, pročež soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalované tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.