17 C 375/2022-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení celkové částky 14 151,27 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností innogy [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 11. 4. 2019. Žalované byla za období od 16. 4. 2020 do 6. 4. 2021 dodána a vyúčtována elektrická energie v hodnotě 19 550,70 Kč, na níž byly započteny zaplacené zálohy v celkové částce 4 710 Kč. Na tuto fakturu žalovaná uhradila dne 7. 3. 2022 částku 840 Kč a dne 10. 5. 2022 částku 140 Kč, k úhradě tedy zbývá 13 860,70 Kč. Za období od 7. 4. 2021 do 12. 5. 2021 byla žalované vystavena faktura na částku 290,57 Kč, představující cenu odebrané elektřiny ve výši 190,57 Kč a smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Na tuto fakturu žalovaná nic neuhradila. Žalobkyně podáním ze dne 30. 11. 2022 vzala žalobu zpět v částce 305,16 Kč, neboť provedla zápočet na základě přeplatkové faktury ze dne 3. 8. 2022. Soud proto v dané výši řízení zastavil. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti. Strany uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 11. 4. 2019 k odběrnému místu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Strany si ve smlouvě dohodly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Žalobkyně vyúčtovala žalované za odebranou elektřinu v období od 16. 4. 2020 do 6. 4. 2021 částku 14 940,70 Kč a za období od 7. 4. 2021 do 12. 5. 2021 částku 290,57 Kč. V upomínce ze dne 29. 4. 2021 byla žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s provedením platby zálohy za měsíc duben 2021. 4. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že strany platně uzavřely smlouvu, která se svým obsahem nejvíce blíží smlouvě kupní podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) účinného v době uzavření smlouvy. Žalobkyně si svou povinnost ze smlouvy dodávat žalované elektřinu splnila, leč žalovaná svou smluvní povinnost zaplatit za tyto služby nedodržela. Dále žalovaná nesplnila svou povinnost zaplatit žalobkyni řádně vyúčtovanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné faktury. Žalované tak v souladu se smlouvou i v souladu s § 2048 a násl. OZ vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu. Soud žalobě vyhověl a uložil jí dlužnou částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1971 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni prodlení žalované ve spojení s § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb. Lhůta byla standardně stanovena v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 4 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, celkem 2 736 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.