17 C 4/2023-63 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 565 Kč, 5 655 Kč, 5 676 Kč a 5 160 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z těchto částek a v podobě paušálního poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 4 x 300 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] období [datum] do [datum], s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, stejně tak jako u vozidla 7P6 [číslo] v období od [datum] do [datum], s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení, stejně tak jako u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg s [registrační značka], a to v období od 25. 12 do 28. 2 2021 a dále u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg s [registrační značka], a to v období od [datum] do [datum]. Pokud jde o výši žalované částky, žalobkyně uvedla, že se skládá v prvém případě ze základu příspěvku v částce 6 565 Kč (denní sazba příspěvku 65 Kč vynásobená počtem 101 dní), ze základu příspěvku ve druhém případě v částce 5 655 Kč (denní sazba příspěvku 65 Kč vynásobená počtem 87 dní nepojištěného období), ze základu příspěvku ve třetím případě v částce 5 676 Kč (denní sazba příspěvku 86 Kč vynásobená počtem 66 dní) a z příspěvku ve čtvrtém případě v částce 5 160 Kč (denní sazba příspěvku 86 Kč vynásobená počtem 60 dní) a nákladů na uplatnění všech těchto nároků ve výši 4 x 300 Kč v podobě poplatku spojeného s vymáháním pohledávky podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také zákona o pojištění odpovědnosti). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku a jeho splatnost nastala v prvém případě [datum], ve druhém případě [datum], ve třetím případě [datum] a v posledním případě [datum]. 2. Rozhodnuto bylo bez jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, jelikož žalobkyně s postupem podle § 115a o.s.ř. souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým postupem, čímž se jeho souhlas podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného jednotlivými dopisy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu v prvém případě ze základu příspěvku v částce 6 565 Kč (denní sazba příspěvku 65 Kč vynásobená počtem 101 dní), a to za období od [datum] do [datum], ze základu příspěvku ve druhém případě v částce 5 655 Kč (denní sazba příspěvku 65 Kč vynásobená počtem 87 dní nepojištěného období), a to v období od [datum] do [datum], ze základu příspěvku ve třetím případě v částce 5 676 Kč (denní sazba příspěvku 86 Kč vynásobená počtem 66 dní), a to za období od [datum] do [datum] a z příspěvku ve čtvrtém případě v částce 5 160 Kč (denní sazba příspěvku 86 Kč vynásobená počtem 60 dní), a to za období od [datum] do [datum] a nákladů na uplatnění ve výši 4 x 300 Kč. Současně žalobkyně v těchto dopisech informovala žalovaného o tom, že z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem výše citovaných vozidel a ta neměla v příslušném období uzavřena povinné ručení. Žalobkyně taktéž vyrozuměla žalovaného o povinnosti uhradit dlužnou částku ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žalovanému, který v označeném období provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. h) v prvém případě resp. písmeno o), ve druhém případě vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 3 odst. 2 a § 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla 65 Kč denně v prvém a druhém případě resp. 86 Kč ve třetím a čtvrtém případě tedy 6 565 dní za 101 dní, resp. 5 655 Kč za 87 dní, resp. 5 676 Kč za 66 dní a 5 160 Kč za 60 dní. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni nejen tento zákonný příspěvek, ale i požadované náklady na uplatnění ve výši 4 x 300 Kč, na jejichž zaplacení má žalobkyně nárok podle § 2a téže vyhlášky, které příslušenstvím primárních pohledávek v souladu s § 513 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a také zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb., neboť žalovaný se nezaplacením zákonného příspěvku ve stanovené lhůtě dostal do prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 923 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 6. Jelikož nesprávně bylo zpoplatněno příslušenství všech čtyř pohledávek soudním poplatkem a soudní poplatek namísto 923 Kč byl vyměřen v částce 971 Kč, bude žalobkyni přeplatek ve výši 48 Kč na soudním poplatku vrácen, a to v souladu s § 10 odst. 1, věty 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.