21 C 241/2023-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí celkem částku 25 039,39 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání elektřiny za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 5,095 MWh ve výši 28 039,39 Kč. Po odečtení přijatých plateb byla žalovanému fakturována za odebranou elektřinu částka 25 039,39 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, a tak byl právní předchůdce žalobkyně nucen smluvní vztah s žalovaným ukončit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky vůči žalovanému postoupeny z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, a to s účinností k [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný tak žalobkyni na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dluží celkem částku 25 039,39 Kč. Žalovaný na svůj dluh přes zaslané upomínky ze strany právního předchůdce žalobkyně a zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum] ze strany žalobkyně prostřednictvím jejího právního zástupce neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Účastníci řízení se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně, z čehož učinil následující závěry o skutkovém stavu. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], jejíž součástí byly obchodní podmínky a ceník právního předchůdce žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Z vyúčtování za elektřinu [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky ve výši 25 039,39 Kč představující nedoplatek za dodávky elektřiny za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě 5,095 MWh se splatností do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení nic netvrdil ani neprokazoval a zůstal po celou dobu řízení nečinným, vyšel soud z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na svůj dluh ničeho neplnil. K úhradě celkové dlužné částky byl žalovaný opakovaně vyzýván a to naposledy upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. jejího dodatku [číslo] předávacího protokolu o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným vyplývající ze shora citované smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. podacího archu má soud za prokázané, že změna v osobě věřitele byla žalovanému řádné oznámena. 5. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen zákon č. 458/2000 Sb.), se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud po posouzení shora uvedených zjištění dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturované ceny dodávky elektřiny a související služby, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Aktivní legitimace žalobkyně k uplatnění pohledávky pak vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 občanského zákoníku. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s placením daných faktur, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Soud posoudil žalobu co do těchto částek jako zcela důvodnou. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 454 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 002 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 25 039,39 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pokud jde o aplikaci ustanovení § 14b a. t. soud pro úplnost dodává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně soudně uplatňuje jí postupované pohledávky (nejen) ze smluv o dodávkách energetických komodit, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Ostatně toto žalobkyně ani nečiní, neboť v žalobách mění toliko individuální údaje. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny.