21 C 369/2022-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 2 704,97 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je v daném případě subjektem zcela odlišným od obchodníka s plynem. Plyn dodávaný obchodníkem je ve vlastnictví tohoto obchodníka. Pokud ze strany obchodníka dojde k podání žádosti k ukončení dodávek plynu do odběrného místa, tak po marném uplynutí lhůty pro odpojení odběrného místa, což lze jen demontáží měřidla, pokračuje odběr plynu, jedná se o neoprávněnou distribuci plynu. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda nikoli obchodníkovi, ale žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy. Dne [datum] byl prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek ze strany obchodníka s plynem na přerušení dodávky plynu do odběrného místa na adrese v [obec], [ulice a číslo] (číslo odběrného místa [anonymizováno]) z důvodu neplacení (toto bylo pak opakováno po neúspěšné demontáži plynoměru ještě jednou a to dne [datum]). Smlouva o distribuci plynu pro odběrné místo zanikla dle § 119 vyhl. č. 349/2015 Sb. ke dni [datum]. Od následujícího dne, tj. [datum] byl odběr plynu v daném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněná distribuce plynu podle ust. § 74 odst. 1, 4 energetického zákona. Žalovaná však i přesto odebírala přes plynoměr plyn i nadále. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem Plynoměru v Odběrném místě ke dni [datum] a koncovým stavem plynoměru. Počáteční i koncový stav plynoměru pro neumožnění jeho odečtu ze strany žalované byl stanoven propočtem dle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Počáteční stav 4 494 m3, který vyplývá z Přílohy faktury [číslo]. [příjmení] stav byl stanoven stejným postupem se zohledněním stavu plynoměru známého k [datum]. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (47,15 m3) bylo ve faktuře [číslo] ze dne [datum] vyčísleno ve výši 2 704,97 Kč se splatností [datum], v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn (daný ceník žalobce vydává v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ). Postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon. Žalovaná částky v žalované výši dosud neuhradila ani přes upomínky žalobkyně ze dne [datum] a jejího zástupce ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 4. Z předložených listinných důkazů a to zejména ze žádosti o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení, odpojení dodávky pro neplacení ze dne [datum] a [datum] a fotografie na č. l. 12, oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu z [datum] a [datum] vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. Výše neoprávněného odběru zemního plynu dále vyplývá z ve spise založených listin, kdy se jedná zejména o protokol vč. fotografie, oznámení o neoprávněném odběru plynu, faktury za neoprávněný odběr plynu [číslo] ve výši 2 704,97 Kč splatné dne [datum] a upomínek ze dne [datum] a [datum]. 5. Podle § 74 odst. 4 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v rozhodném znění (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), neoprávněnou distribucí plynu je využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 6. Podle § 74 odst. 6 a 8 zákona č. 458/2000 Sb. neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují. Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. 7. Podle § 74 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. 8. V dané věci dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná v odběrném místě i poté, co nastal účinek ukončení dodávek plynu do odběrného místa, plyn odebírala, a tím se dopouštěla neoprávněného odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 4 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., neboť využívala služeb distribuční soustavy bez právního titulu. Plyn byl přitom odebírán i poté, co obchodník s plynem podle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. požádal žalobkyni o ukončení distribuce plynu, a neoprávněná distribuce tak pokračovala. Neoprávněně odebraný plyn je újmou provozovatele soustavy, tj. žalobkyně a nikoli obchodníka s plynem. Z uvedeného důvodu žalobkyně oprávněně vyúčtovala žalované dodaný plyn za období od [datum] do [datum] daňovým dokladem [číslo] na částku 2 704,97 Kč, do odběrného místa, ta však žalovanou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila ani z části. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil uhradit žalobkyni dlužnou částku představující její nárok na zaplacení neoprávněně odebraného plynu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, neboť dlužnou částku ve lhůtě splatnosti faktury neuhradila, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 704,97 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (příprava a převzetí věci, podání návrhu ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.