21 C 39/2023-23 — Okresní soud Plzeň-město

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobcům pojistné v částce 3 928 Kč čtvrtletně, když s účinností od [datum] byla částka navýšena na částku 4 028 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 536 Kč (1 236Kč dlužného pojistného a 300Kč představující poplatek za odeslání upomínky, účtovaný v souladu se sazebníkem poplatků žalobkyně, jako přílohy k výše uvedené smlouvě). Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který je v postavení lex specialis k občanskému zákoníku, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 citovaného zákona má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřená pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za shora uvedené období. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 1 236 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou i co do zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a částky 300 Kč za poplatky za zaslanou upomínku, neboť tyto byly mezi účastníky smluvně zakotveny. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 236 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.