28 C 291/2023-15 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 17. 7. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 10 137 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 27. 11. 2021 uzavřela žalovaná se žalobkyní úvěrovou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byl sjednán úvěrový rámec 25 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše pravidelné splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala žalovaná celkem částku 19 099 Kč, na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila celkem částku 18 018 Kč, tato částka byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila úvěr ke dni 13. 4. 2023, žalovaná po zesplatnění uhradila pouze částku 3 003 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 7 337 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 900 Kč v souladu se smluvním ujednáním. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy její souhlas předpokládal. 4. Z předložených listin (úvěrová smlouva, ověření bonity klienta, předžalobní upomínka, podací arch, úvěrové podmínky žalobkyně, výpis čerpání, splátek a úhrad, výzva ke splacení celého úvěru) byl zjištěn skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak.. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle § 1970 obč. zák. 89/2012 (účinný ke dni počátku prodlení) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování soud uzavírá, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná úvěrová smlouva dle ust. § 2395 an. obč. zák., na základě které načerpala žalovaná částku 19 099 Kč Smlouva splňuje jak požadavky občanského zákoníku, tak i zákona o spotřebitelském úvěru. V rámci smlouvy je zcela přehledně také uvedeno, jaké další služby se sjednávají a za jaké částky, které je za ně žalovaná povinna platit. Žalobkyně také prokázala, že důsledně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně ve svých tvrzeních uváděla výše zaplacených částek, ze kterých následně dovodila i výslednou dlužnou jistinu včetně příslušenství. Proti těmto tvrzením žalovaná nijak nebrojila, soud tedy vycházel z toho, že dlužná částka představuje právě 10 137,70 Kč včetně požadovaného příslušenství představující jednak sjednané úroky, tak úrok zákonný. Stejně tak soud shledal oprávněný požadavek žalobkyně na úhradu sjednaných smluvních pokut a nákladů na vymáhání pohledávky, kdy jejich strukturu žalobkyně velmi pečlivě popsala ve skutkových tvrzeních. Soud shledal všechny požadavky žalobkyně na jednotlivé úhrady za důvodné a žalobě tak zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši 2 252 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 300 Kč, třemi paušálními náhradami po 100 Kč a DPH 21%, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. při použití § 14b tohoto předpisu. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek 800 Kč. 10. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.