28 C 301/2022-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 5 862 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 11. 2021 uzavřela žalovaná se žalobkyní úvěrovou smlouvu a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] k tomu určené. Pokud žadatel vyplní požadované údaje a žádost je schválena, je žadateli zaslán podpisový SMS kód, ve chvíli kdy tento kód žadatel zadá, je smlouva uzavřena a následně odeslána na emailovou adresu, která je uvedena v žádosti. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele, kdy v případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti [právnická osoba], popřípadě zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalovaná odeslala ověřovací poplatek ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, tím, že žalobkyně taktéž zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované i následně byla žalované poskytnuta na základě úvěrové smlouvy částky 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni včetně poplatku za poskytnutí ve výši 165 Kč. Splatnost byla na 30 dnů od poskytnutí úvěru. Žalovaná se tak zavázala uhradit tzv. poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a dále poplatek ve výši 49 Kč za SMS servis. Žalovaná však neuhradila ničeho, kdy s ohledem na prodlení byla vyzývána uhradit dlužné částky dne 3. 1. 2022 a 31. 3. 2022, když v souladu se sazebníkem poplatků žalobkyně požadovala za tyto upomínky částku dvakrát 100 Kč. Žalobkyně dále požadovala s ohledem na prodlení žalované smluvní pokutu ve výši 150 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpis proplacení smlouvy, doklad o odeslání, výpis z účtu žalované, výpis čerpání, splátek a úhrad, sazebník poplatků, kopie OP, předžalobní upomínka) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, kdy bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena platná úvěrová smlouvy, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč Smlouva o úvěru byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které splatnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník, smlouva splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru tím, že současně bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal. Žalobkyně dále prokázala důvodným i požadavek na zaplacení částek, které žalované vyúčtovala představující sjednané poplatky a sankce. Soud uvádí, že veškeré poplatky a sankce byly přímo uvedeny v uzavřené smlouvě a to srozumitelným způsobem a byť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, rozhodně nelze hovořit o nerovnováze mezi účastníky či o nepřiměřené výše sankcí, když veškeré tyto poplatky sankce kromě poplatku za poskytnutí úvěru vznikly žalované až v okamžiku, kdy porušila své povinnosti vyplývající jí ze smlouvy. Tím, že žalovaná řádně a včas nehradila, dostala se do prodlení, pak soud shledal důvodným taktéž požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku. 8. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a náleží jí proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní pomoci ve výši třikrát 200 Kč (§ 14b odst. 1), tři režijní paušály (á 100 Kč ve výši 300 Kč podle § 14 b) odst. 5 vyhl.č.177/96 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. (advokátního tarifu) v platném znění. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. soud přiznal zástupci žalobkyně rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21%, náklady řízení přiznal tedy celkem 1 489 Kč. 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust § 160 o.s.ř.