28 C 347/2022-125 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 26. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 3 263 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2019 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] vyplývá aktivní legitimace žalobkyně. Uvedla, že banka uzavřela dne 7. 9. 2017 s žalovaným smlouvu [číslo] o uzavření bankovního účtu, na základě které se zavázal zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet z této smlouvy specifikovaný. Banka svou povinnost splnila a ke dni 7. 9. 2017 zřídila žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal k dodržování podmínek banky, když byl povinen zejména udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši 100 Kč. Žalovaný však své smluvní povinnosti porušil, když se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Banka s ohledem na podstatné porušení smluvních povinností žalovaného v souladu se smluvním ujednáním odstoupila od smlouvy, čímž se dluh stal splatným ke dni 3. 12. 2018 v plné výši. Následně banka účet zrušila a dlužnou částku převedla na technický účet pro splácení pohledávky č. [bankovní účet]. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 3 263 Kč se zákonným úrokem z prodlení představující mínusový zůstatek na bankovním účtu žalovaného ke dni jeho zrušení. Žalovaná se domáhala po žalovaném uhrazení dlužné částky, ale bezúspěšně. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 8. 2022 č. j. 68 C 103/2021-54 byla věc postoupena soudu zdejšímu jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti vyplynuly ze Smlouvy o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek banky, oznámení o úrokových sazbách, ceníku [právnická osoba], výpisem z účtu, výpovědi smlouvy o účtu, výpisem z úvěrového účtu, předžalobní upomínkou, smlouvou o postoupení pohledávek včetně oznámení o postoupení pohledávek. 6. Podle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet, nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 7. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 10. Z předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu a smlouva o povoleném debetu. Jelikož žalovaný přečerpal peněžní prostředky do nepovoleného debetu a neuhradil jej, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, i nárok na zaplacení smluvního a zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 263 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 12. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.