30 C 55/2023-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 13. 1. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 34 574,79 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu ke službě [anonymizováno] účet, v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovanou upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Smlouva byla žalovanou podepsána aktivací [anonymizováno] účtu. Skutečný úmysl žalované, který směřoval k uzavření Smlouvy, pak byl ověřen prostřednictvím verifikační textové zprávy a předložením kopie občanského průkazu žalované. Aktivací [anonymizováno] účtu tak žalovaná odsouhlasila obsah k službě [anonymizováno] účet, stejně tak znění Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] Žalovaná využila služeb v celkové ceně 42 213,32 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití [anonymizována dvě slova]. Jednotlivé platby a výběry [anonymizována dvě slova] následně žalobkyně zaevidovala a zaúčtovala na [anonymizováno] účtu žalované a žalované vystavovala měsíční přehled jednotlivých objednávek, a transakcí [anonymizována dvě slova], ve kterém žalované uskutečněné objednávky a transakce řádně vyúčtovala. Žalovaná tedy byla povinna vedle čerpané jistiny ve výši 42 213,32 Kč uhradit dále na poplatcích z prodlení částku 4 575 Kč a poplatek za službu [anonymizováno] účet ve výši 99 Kč, tedy celkem částku 46 8887,32 Kč. Žalovaná uhradila částku v celkové výši 12 312,53 Kč, která byla započtena na poplatky, které tímto byly zcela uhrazeny a ve zbývající části na jistinu, kdy její neuhrazená část činí 34 574,79 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel. 3. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesouhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., soud věcprojedna v rámci ústního jednání konaného u zdejšího soudu dne 27. 4. 2023l. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 9. 12. 2019 smlouvu k službě [anonymizováno] účet, kterou se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou [příjmení] účet s úvěrovým limitem. Z článku I. bodu 1.2 vyplývá, že po uzavření smlouvy společnost zpřístupní zákazníkovi v rámci služby [anonymizováno] účet startovací finanční limit, kdy nutnou podmínkou navyšování je skutečnost, že zákazník bude řádně splácet poskytnuté finanční prostředky v souladu s touto smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami služby [anonymizováno] účet (dále jen„ obchodní podmínky“), které tvoří nedílnou součást této smlouvy. Z článku I. bodu 1.5 dále vyplývá, že výše zápůjční úrokové sazby a výše roční procentní sazby nákladů jsou uvedeny v obchodních podmínkách. Z článku II. bodu 2.1 soud dále zjistil, že práva a povinnosti smluvních stran se měly řídit přednostně ustanoveními této smlouvy a dále obchodními podmínkami, které jsou její nedílnou součástí. Zákazník (žalovaná) podpisem této smlouvy současně potvrzuje, že obchodní podmínky převzal, seznámil se s nimi, bez výhrad s nimi souhlasí a zavazuje se je dodržovat. Smluvní strany se dohodly, že žalobkyně je oprávněna měnit obchodní podmínky způsobem v nich uvedeným. V rozsahu, v jakém nejsou práva a povinnosti žalobkyně a žalované upraveny v této smlouvě včetně obchodních podmínek, použijí se přiměřeně obecná a nejbližší ustanovení této smlouvy, dále závazné právní předpisy a obchodní zvyklosti. Zákazník podpisem této smlouvy současně potvrzuje, že převzal dokument nazvaný Zpracování osobních údajů, seznámil se s pravidly zpracování a poskytování osobních údajů uvedenými v tomto dokumentu, bez výhrad s nimi souhlasí a zavazuje se je dodržovat. Dokument nazvaný Zpracování osobních údajů je přílohou této smlouvy a tvoří její nedílnou součást. V článku 2.6 smlouvy strany dále ujednaly, že v případě, že žalovaná řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, respektive pokud žalovaná neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalované vznikne povinnost uhradit žalobkyni, kromě dlužné částky, také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se opět bude odvíjet od délky prodlení její platby, a zákonný úrok z prodlení s tím, že výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut je uvedena v Obchodních podmínkách. Celkové smluvní sankce budou vždy účtovány maximálně do výše 50 % aktuální dlužné částky. Z kopie průkazu totožnosti dále vyplynulo, že totožnost žalované byla ověřena na základě [číslo obč. průkazu]. Z vyúčtování služeb za květen, červen a srpen 2021 vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované služby – platby prostřednictvím jejího účtu v celkové výši 42 213,32 Kč, když dále naúčtovala poplatek za prodlení ve výši 4 575 Kč a poplatek za službu [anonymizováno] účet ve výši 99 Kč. Z tvrzení žalobkyně pak dále vyplývá, že žalovaná žalobkyni dosud uhradila částku 12 312,53 Kč, přičemž úhrady žalobkyně započetla na poplatek z prodlení ve výši 4 575 Kč a poplatek za službu [anonymizováno] účet ve výši 99 Kč a částečně na jistinu, přičemž k úhradě tak zbývá částka ve výši 34 574,79 Kč. Výše čerpání vyplývá z ve spise založených objednávek a výpisů. Z Všeobecných obchodních podmínek tak soud dále zjistil, že tyto mají celkem 54 stánek, když jejich součástí je mimo jiné i [anonymizováno] ceník, ze kterého vyplývá poplatek za [anonymizováno] účet ve výši 99 Kč. Dále jsou zde mimo jiné upraveny smluvní sankce pro případ, že žalovaná řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané vyúčtování, kdy se stane dlužná částka splatnou v celém rozsahu a vznikne této povinnost uhradit žalobkyni kromě dlužné částky taktéž účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení a zákonný úrok z prodlení. Účelně vynaložené náklady pak do 5 dnů po splatnosti činí 150 Kč, do 10 dnů po splatnosti 250 Kč, 15 dnů po splatnosti 350 Kč, 20 dnů po splatnosti 450 Kč, 25 dnů po splatnosti 550 Kč, 30 a více dnů po splatnosti 650 Kč + 10 % z ceny objednávky, což přestavuje náklady na vymáhání dlužné částky skrze externí agentury. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované službu [anonymizováno] účet a umožnila jí realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu tak, že cenu zboží a služeb za ni jejím dodavatelům zaplatila a žalovaná jí pak danou částku uhradila až následně. Po právní stránce se jedná o nároky z titulu smlouvy příkazní ve smyslu ustanovení § 2403 a n. občanského zákoníku. Soud má za prokázané, že žalovaná celkem čerpala jistinu ve výši 42 213,32 Kč, přičemž byla dále povinna uhradit poplatek za službu [anonymizováno] účet ve výši 99 Kč, tedy celkem částku 42 312,32 Kč, kdy po započtení jí uhrazené částky ve výši 12 312,53 Kč pak zbývá uhradit dluh ve výši 29 999,79 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud v této části žalobě vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Pokud jde o žalobkyní vyúčtovaný poplatek z prodlení ve výši 4 575 Kč, který ve své podstatě představuje smluvní pokutu, pak v této části soud shledal nárok žalobkyně včetně odpovídající části příslušenství jako nedůvodný, a to s ohledem na neplatné sjednání smluvní pokuty, neboť smluvní pokuta nebyla sjednána ve vlastní spotřebitelské smlouvě, ale pouze vágním a naprosto nekonkrétním odkazem na obchodní podmínky, když v této souvislosti soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2003 sp. zn. I. ÚS 3512/11. Soud pak dále doplňuje, že ze shora uvedeného nálezu Ústavního soudu vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku pak představí specifické případy, kdy se z povahy věci upevňuje specifický režim – např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Dále je třeba uvést, že v odůvodnění nálezu