30 C 75/2023-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh je odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným dne 20. 10. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr do výše uvěrového limitu 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Úrok byl sjednán ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný byl povinen úvěr splácet pravidelnými splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění, celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě. Ke dni 5. 1. 2022 pak celková pohledávka činila 4 999,20 Kč. Předmětná pohledávka včetně příslušenství pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a n. občanského zákoníku, kdy povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok a poplatek pak vyplývá ze smlouvy a Všeobecných úvěrových podmínek. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, právní předchůdce žalobkyně celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Následně byla pohledávka ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč), dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.