31 C 404/2022-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum], jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě půjčila žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [právnická osoba], formou textové zprávy SMS, když odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná stvrdila, že se seznámila s VOP a že s nimi souhlasí. V žádosti uvedla žalovaná údaje o rodném čísle o dokladu totožnosti a o bankovním účtu. Žalovaná se pak zavázala zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit do [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením zápůjčky, když do [datum] neuhradila ničeho. Tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaná je povinna vrátit [právnická osoba] zápůjčku řádně a včas, když žalobkyně touto žalobou požaduje zaplatit jistinu dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Jelikož původní věřitel nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalované. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná, pak navrhuje, aby byl nárok žalobkyně posouzen z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když požaduje k zaplacení pouze jistiny a dlužného úrok z prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně pak žalobkyně prokazuje smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], na jejímž základě společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila ani před písemnou upomínku žalobkyně ze dne [datum]. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci nařídil první ústní jednání, které se konalo dne [datum], když žalobkyně svoji neúčast u tohoto jednání omluvila a požádala soud, aby ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná ačkoli byla k jednání řádně a včas předvolána, se k tomuto bez omluvy nedostavila a o odročení jednání nepožádala. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z faktury [číslo] ve spojení s výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně měla žalované poskytnout částku ve výši 2 000 Kč za poplatek 660 Kč, a to dne [datum] do [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky písemně vyzývala. Z potvrzení Komerční banky ze dne [datum] má soud za zjištěné, že majitelem účtu, na který původní věřitel poskytl částku ve výši 2 000 Kč, a to dne [datum] byl pan [jméno] [příjmení], narozen [datum]. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované převodem na její bankovní účet částku 2 000 Kč. Toto tvrzení ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce však v řízení prokázáno nebylo. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] na účet, který byl v žalobě označen, částku 2 000 Kč, avšak tento účet nepatří žalované, respektive žalovaná nebyla majitelem ani disponentkou tohoto účtu v rozhodném období. Pokud tedy žalobkyně uplatňovala pro případ, že by soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce, požadovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že po provedeném dokazování nemá soud za prokázané ani tvrzení o tom, že to byla právě žalovaná, kdo se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud v tomto případě dospěl k závěru, že je to žalovaná, kdo by měl právo na plnou náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu soud nemá za prokázané, že by žalované náklady řízení vznikly, a proto rozhodl tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno.