34 C 324/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 65 912,92 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 4. 5. 2018, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 88 994 Kč zaslanému dne 16. 5. 2018 obchodnímu zástupci žalobkyně coby prodávajícímu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že úvěr bude splácen v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 3 695 Kč od 4. 6. 2018 k 4. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný se ocitl v prodlení se splátkami splatnými 4. 10. 2021 až 4. 2. 2022 vždy po 3 695 Kč. Dopisem ze dne 23. 2. 2022 žalobkyně sdělila žalovanému, že došlo k zesplatnění všech pohledávek z této smlouvy k 5. 2. 2022. Jistina úvěru činí 17 475 Kč na splátkách splatných do zesplatnění a dále 38 839,36 Kč na předčasně zesplatněných splátkách. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 6 804,56 Kč za zrušení úvěrové smlouvy, smluvní pokutu za prodlení se zaplacením výše uvedených pěti splátek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od prodlení do 5. 2. 2022, celkem 1 033 Kč, účelně vynaložené náklady na odeslání upomínek ve výši 450 Kč a za odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč a dopojištění 607 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] ze dne 4. 5. 2018, kdy za žalobkyni jednala společnost [právnická osoba], jejíž oprávnění uzavírat úvěrové smlouvy za žalobkyni vyplývá ze smlouvy o obchodním zastoupení [číslo]. Ve zmíněné úvěrové smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 88 994 Kč k financování nákupu osobního automobilu tovární značky Honda model Accord, rok výroby 2006, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit za to žalobkyni úroky, které byly ve smlouvě sjednány v sazbě 37 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách po 3 695 Kč. Uvedené vyplývá z oddílu A písemné smlouvy o úvěru. Z potvrzení o poskytnutí úvěru soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 88 994 Kč dne 16. 5. 2018. Dopisem ze dne 23. 2. 2022 žalobkyně úvěr zesplatnila, požádala o zaplacení 58 268,36 Kč a stanovila náhradní lhůtu do 15. 3. 2022. Z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil, že v článku 5.5 si strany sjednaly možnost zesplatnění úvěru při nezaplacení tří splátek. Dále si strany zpoplatnily upomínky 150 Kč za každou pro případ neuhrazení měsíčních splátek ve lhůtě splatnosti, v článku 1.2 je sjednána povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splátky, ohledně níž je v prodlení, v čl. 16 obchodních podmínek je sjednána v neprospěch žalovaného smluvní pokuta ve výši 10 % z částky, která se rovná součtu neuhrazeného úvěru a sankcí za porušení smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží. Dále si strany zpoplatnily upomínku 150 Kč za každou pro případ neuhrazení měsíčních splátek ve lhůtě splatnosti. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky a upozornila ji, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. Odeslání této upomínky je pak prokázáno podacím archem ze stejného dne. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, neboť žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 2 občanského zákoníku měly být peněžní prostředky použity na zaplacení kupní ceny osobního automobilu. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, a to vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Jelikož se žalovaný ocitl podle § 1968 občanského zákoníku v prodlení, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nároky žalobkyně na zaplacení smluvních pokut se řídí § 2048 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný porušil smluvené povinnosti, vzniklo žalobkyni i právo na zaplacení smluvních pokut uvedených výše. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 190,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 637 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 912,92 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 160 Kč ve výši 3 393,60 Kč.