39 C 115/2023-12 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu 15. 2. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 40 999,88 Kč s úrokem z prodlení a s úrokem sjednaným při uzavření smlouvy. Žaloba byla zdůvodněna tím, že žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy ze dne 16. 7. 2013 vedla pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaná dne 7. 7. 2016 požádala o povolené přečerpání účtu, toto bylo schváleno a byla uzavřena smlouva o povoleném přečerpání účtu do výše úvěrového limitu 20 000 Kč, dodatkem ke smlouvě byla částka navýšena na 40 000 Kč. Poskytnuté prostředky byly úročeny úrokovou sazbou 18,90% ročně. Žalovaná se zavázala zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a eventuálně naběhlých úroků z prodlení. V případě porušení smluvních podmínek ze strany žalované bylo sjednáno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit a vzniklé pohledávky zesplatnit. Žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení, žalobkyně přistoupila k zesplatnění až výzvou ze dne 27. 9. 2022. Protože žalovaná ani po této výzvě své povinnosti nesplnila, přistoupila žalobkyně k prohlášení pohledávek za splatné k datu 29. 11. 2022, žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Tato ke dni 24. 1. 2023 představuje dlužnou jistinu 39 999,88 Kč, dlužný úrok ve výši 4 496,59 Kč (úroková sazba dle smlouvy o úvěru v aktuální výši 18,90% ročně, kapitalizován od 1. 7. 2022 do 24. 1. 2023), dlužný úrok z prodlení ve výši 540,18 Kč (kapitalizován za období od 25. 8. 2022 do 24. 1. 2023) a dlužné poplatky ve výši 1 000 Kč (účtovány za zaslání upomínky dne 25. 8. 2022 a 27. 9. 2022). Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu ze dne 3. 2. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlas vyslovila již v podané žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy její soulad podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal. 3. Z předložených listin byl zjištěn tento skutkový stav. Žalovaná uzavřela dne 16. 7. 2013 se žalobkyní smlouvu o produktových balíčcích pro děti, studenty a dospělé pro zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet]. Dne 7. 7. 2016 požádala žalovaná o poskytnutí úvěru formou povoleného přečerpání do výše 20 000 Kč. Uvedla své osobní údaje včetně údajů o zaměstnání, kdy měsíční příjem činil 21 511 Kč čistého, uvedla, že měsíčně splácí splátky 2 500 Kč na své závazky. Na základě této žádosti strany uzavřely smlouvu o úvěru, pro povolené přečerpání do 20 000 Kč počínaje 7. 7. 2016. Sjednána byla úroková sazba 18,90% ročně, RPSN 24,39%, s možností zesplatnění, nebude-li dlužná částka uhrazena ani po zaslané výzvě do 30 dnů (smlouva, předsmluvní informace). Dodatkem ze dne 3. 9. 2018 byl úvěrový limit navýšen na 40 000 Kč, došlo ke změně RPSN na 23,43%. Dopisem ze dne 27. 9. 2022 oznámila žalobkyně žalované, že pokud neuhradí dlužnou částku, která činila k tomuto datu 2 254,23 Kč (splátka poskytnutých finančních prostředků včetně úroků a úroků z prodlení a poplatku za výzvu 500 Kč) do 27. 10. 2022, bude úvěr zesplatněn. Dne 1. 12. 2022 bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru s tím, že k úhradě je částka 44 197, 31 Kč. Naposledy byla žalovaná k úhradě vyzvána právním zástupcem žalobkyně dne 30. 1. 2023. Pohyb na účtu byl ověřen z transakční historie. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně zcela důvodný. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru (úvěrovým rámcem na běžném účtu žalované) podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalobkyně prokázala, že žalované poskytla úvěrový limit, který žalovaná čerpala. Byla sjednána úroková sazba, za níž je úvěr poskytován, byl sjednán i způsob splacení čerpaných prostředků. Žalobkyně prokázala historií z úvěrového účtu, že žalovaná neplnila svoje povinnosti, zejména řádně nesplácela poskytnutý úvěr. Žalobkyně pak využila svého práva a rozhodla o zesplatnění úvěru, bylo také prokázáno, že tato listina byla doručována na adresu uvedenou žalovanou. Co se týče jednotlivých částek, její výše plně odpovídá poskytnutému úvěru, sjednaným splátkám, sjednanému úroku z úvěru i sankcím, které plynou z nezaplacení. Co se týče úroku z prodlení, zde soud odkazuje na ustanovení § 1970 občanského zákoníku účinného ke dni počátku prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 3 818 Kč (soudní poplatek ve výši 1 640 Kč, 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. při použití § 14b) tohoto předpisu. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.