39 C 128/2023-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 14. 4. 2023 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 945 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, kapitalizovaným do 14. 4. 2023, dále pak nákladů na upomínání 64 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, vznikla mu tím povinnost přihlásit se jako poplatník k hrazení televizních poplatků. Žalovaný se k placení poplatků přihlásil 15. 7. 2017. Žalovaný ale nezaplatil televizní poplatky za měsíce [anonymizováno] – [číslo], dále [číslo], celkem 945 Kč (7 x 135 Kč). Na výzvu k úhradě žalovaný nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se k výzvě soudu k témuž ve stanovené lhůtě nevyjádřil soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3. Z listinných důkazů bylo zjištěno následující. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo zjištěno, že žalovaný se přihlásil v červenci 2017. Vznikla mu tedy povinnost stanovená § 7 zákona č. 348/2005 Sb., tedy platit televizní poplatek ve výši stanovené prováděcím předpisem. Tento televizní poplatek v období od září 2016 činí 135 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaný televizní poplatek ve shora uvedených měsících nezaplatil, vyplývá z přehledu nezaplacených předpisů předložených žalobkyní, dále pak tato skutečnost byla osvědčena i písemnou výzvou, kterou žalobkyně žalovanému zaslala dne 23. 1. 2023 (žalovaný ji převzal 27. 1. 2023). Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 5. Podle § 10 téhož zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy občanského práva. 6. Soud po provedeném dokazování posoudil žalobu za důvodnou co do požadavku uhradit dlužný poplatek, a to včetně úroku z prodlení (§1970 občanského zákoníku), který je požadován v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek plynutí úroku z prodlení je vždy určen ke dni následujícímu po splatnosti toho kterého měsíčního poplatku, tedy vždy od 16. kalendářního dne v měsíci, za nějž měl být poplatek zaplacen, a je kapitalizován do dne podání žaloby. 7. Oproti dříve podávaným žalobám požaduje žalobkyně v rámci podané žaloby i částku 64 Kč jako náklad spojený s uplatněním pohledávky, vzniklý na základě dohody o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] Soudu však nebylo prokázáno, že by takovýto náklad skutečně vznikl, pokud i předžalobní výzva k úhradě ze dne 23. 1. 2023 je odesílána samotnou žalobkyní. V této části tedy byla žaloba zamítnuta, neboť odkaz na registr smluv k prokázání vynaložení nákladu skutečně nepostačuje. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy s ohledem na naprosto zanedbatelný neúspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 126 Kč (soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2 úkony právní služby po 200 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b této vyhlášky. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.