39 C 151/2023-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 4. 7. 2023 se žalobkyně domáhala, aby soud přezkoumal oprávněnost výpovědi z nájmu bytu [číslo] v [obec], [ulice a číslo], kterou obdržela od [celé jméno žalované] dne 11. 5. 2023. Uvedla, že v uvedeném bytě o velikosti 2+1 ve čtvrtém patře bytového domu v [obec], [ulice a číslo] bydlí na základě nájemní smlouvy ze dne 6. 1. 2023, nájem byl sjednán na dobu určitou do 2. 2. 2024. Nicméně jednalo se již o třetí smlouvu na dobu určitou, kterou žalobkyně s paní [celé jméno žalované] uzavřela. V bytě bydlí žalobkyně společně se svojí mladší sestrou [jméno] [příjmení] (se souhlasem pronajímatele). Dne 11. 5. 2023 obdržela žalobkyně výpověď z nájmu bytu, kde je jí s odkazem na § 2291 občanského zákoníku vytýkáno, že závažným způsobem porušila povinnosti nájemce tím, že nedodržovala noční klid a svým chováním rušila sousedy. Žalobkyně si však takového jednání vědoma není. Pouze jedenkrát, ovšem v době, kdy byt užívala na základě předchozí nájemní smlouvy, byla asi jednou nebo dvakrát zavolána Policie České republiky, a to pro chování sestry žalobkyně, která trpí psychickými problémy, vždy věc byla vyřešena dohodou, ovšem netýkalo se to aktuálního nájemního vztahu. Žalobkyně upozornila [celé jméno žalované] dne 26. 6. 2023, že výpověď považuje za neoprávněnou, vyzvala ji, aby na to do 3. 7. 2023 reagovala. Ta ovšem uvedla, že je ochotna strpět žalobkyni v bytě nejpozději do konce měsíce srpna 2023 s tím, že byt prodává. Ve lhůtě dvou měsíců tedy podává žalobu o určení oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. 2. [celé jméno žalované] v pozici žalované se vyjádřila k žalobě prostřednictvím svého právního zástupce dne 1. 8. 2023 a uvedla, že se žalobou nesouhlasí. Žalobkyně je si nepochybně dobře vědoma toho, že z její strany dochází k rušení nočního klidu, ostatní nájemci si opakovaně stěžovali na hluk vycházející zejména v nočních hodinách z uvedené bytové jednotky. Rušení nočního klidu je způsobeno křikem, dupáním, nadávkami, které z bytu obývaného žalobkyní vycházejí. Paní [celé jméno žalované] opakovaně žalobkyni vyzvala k tomu, aby svého jednání zanechala s upozorněním, že jinak bude nucena nájemní smlouvu vypovědět. Upozornila, jaké závadové chování její vytýkáno. Protože žalobkyně však od svého uvedeného chování neodstoupila, byla jí zaslána výpověď. Ostatně při uzavírání třetí nájemní smlouvy to byla sama žalobkyně, která paní [celé jméno žalované] upozornila na to, že si občas sousedé stěžují na hluk vycházející z bytu v nočních hodinách. Věc řešil i předseda SVJ, také ostatní vlastníci bytu či nájemci si opakovaně stěžovali. V rámci tohoto vyjádření [celé jméno žalované] uvedla, že předmětnou bytovou jednotku již převedla na nového vlastníka. 3. Při jednání soudu dne 24. 10. 2023 navrhla žalobkyně, aby soud připustil změnu účastníků řízení s tím, že nadále bude na straně žalované jednáno s novým vlastníkem panem [příjmení] [jméno] tomto bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu Plzeň-město dne 31. 10. 2023 č. j. 39 C 151/2023-39. Tento nový žalovaný se k žalobě již nevyjadřoval, odkázal na stanovisko, které bylo podáno po doručení žaloby. 4. Z listinných důkazů bylo ověřeno, že aktuálním vlastníkem bytové jednotky [číslo] je žalovaný [příjmení] [jméno] (výpis [list vlastnictví]). Existence nájemního poměru byla prokázána nájemní smlouvou o nájmu bytu ze dne 6. 1. 2023, kterou [celé jméno žalované] jako pronajímatel uzavřela se žalobkyní na dobu od 3. 2. 2003 do 2. 2. 2024. V článku II. jsou sjednány i způsoby ukončení nájemního poměru, kdy je odkazováno na dohodu smluvních stran, případně na výpověď s tím, že pronajímatel je oprávněn písemně vypovědět smlouvu v tříměsíční výpovědní době bez udání důvodu, případně bez výpovědní doby v případech uvedených v § 2291 občanského zákoníku. Bylo ujednáno, že pronajímatel je povinen ještě před odesláním výpovědi vyzvat nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování nebo protiprávní stav. Skutečnost, že žalobkyni byla doručena výpověď z nájmu bytu, nebyla mezi účastnicemi a následně mezi žalobkyní a novým žalovaným sporná. Výpověď v listinné podobě je podepsána [celé jméno žalované] jako pronajímatelem, v textu se uvádí, že důvodem, pro který je nájem bytu vypovídán, je skutečnost, že žalobkyně zvlášť závažně porušila své povinnosti z nájmu tím, že nedodržovala noční klid a svým chováním rušila sousedy. Přes opakované napomínání nedošlo k nápravě, tím došlo k naplnění výpovědního důvodu podle § 2291 odst. 2 občanského zákoníku. Víc o konkrétním důvodu pro podání výpovědi uvedeno není. Žalobkyně byla vyzvána, aby bez zbytečného odkladu byt odevzdala, nejpozději tak měla učinit do jednoho měsíce po doručení výpovědi. Byla zároveň upozorněna na možnost vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Dopisem z 26. 6. 2023 žalobkyně oznámila, že s výpovědí nesouhlasí. Není ji známo, že za dobu trvání aktuální nájemní smlouvy by jakýmkoliv způsobem noční klid narušovala. Proto trvá na tom, že výpověď je neoprávněná, žádá pronajímatelku o stanovisko do 3. 7. 2023 s tím, že pokud jej neobdrží, podá žalobu. 5. Žalovaný dokumentoval splnění podmínek pro podání výpovědi hromadnou písemnou stížností datovanou 29. 6. 2023, pod kterou jsou podepsáni uživatelé bytu [číslo] s tím, že tito vznáší písemnou stížnost na rušení nočního klidu. Uvádí se, že opakovaně upozorňovali paní [celé jméno žalované] i žalobkyni na rušení nočního klidu po 22 hodině formou ran do podlahy, situace se však nezměnila. Zde soud podotýká, že písemná stížnost je datována až poté, co byla dána výpověď. Dále pak stížnost v písemné podobě měla být vznesena také panem [příjmení], uživatelem bytu [číslo] tato je datována 5. 4. 2023. Tento uvádí, že paní [celé jméno žalobce] je v nočních hodinách hlučná, nepomáhají žádné domluvy. Z bytu se ozývá dupání a křik. 6. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že se jedná o manžela bývalé vlastnice předmětné bytové jednotky. Rodina v domě nebydlí, jedná se o byt, který manželka zdědila po své matce a pronajímá jej. Vzpomíná si, že věc s manželkou řešili, on je vždy přítomen, kdy se manželka do bytu jde podívat, případně i u telefonických hovorů. Uvědomuje si, že po uzavření třetí nájemní smlouvy, která byla se žalobkyní uzavřena, se objevily výrazné stížnosti ze strany ostatních uživatelů domu na hluk. Oni se to dozvěděli tak, že si stěžoval pan [příjmení], když s ním řešili pojistnou událost (jeho byt byl žalobkyní vytopen). Tento si stěžoval na hluk, na dupání. Oni podobné stížnosti pak řešili i s předsedou SVJ, s tím, že si stěžují ostatní vlastníci bytových jednotek či uživatelé, např. paní, která bydlí nad žalobkyní. Oni s manželkou vždycky vyzývali žalobkyni, aby od toho jednání upustila, pravděpodobně se tak nestalo. Co se týká výpovědi, tu konzultovala jeho manželka s realitním makléřem, stáhla ji někde na internetu. Ve věci byla jako svědek vyslechnuta také [celé jméno žalované], při podání žaloby v pozici žalované. Zde soud konstatuje, že k její svědecké výpovědi přihlížel jako ke každému dalšímu provedenému důkazu, neztotožnil se s námitkami právní zástupkyně žalobkyně o tom, že by tato neměla být jako svědkyně vyslechnuta, když byla v pozici žalované. Soud konstatuje, že pokud byla vyslechnuta jako svědek, samozřejmě měla informace o dané věci, nicméně i to se u svědků předpokládá, oni jsou dokonce poučováni o tom, že nemohou se vyjadřovat k věcem, u nichž nebyli osobně přítomni. Navíc poučení svědka má nepochybně větší váhu, než poučení účastníka řízení. Tato svědkyně vypovídala v podstatě konzistentně tak, jak je uvedeno ve vyjádření k žalobě, doplnila výpověď svého manžela ohledně stížností na žalobkyni o tom, jak se z bytu měl ozývat hluk, dupání a křik. I když na to žalobkyni upozorňovala opakovaně s tím, že pokud se situace nezlepší, bude jí muset dát výpověď, situace zůstala stejná. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly, kdy soud účastníky upozornil na to, že není třeba provádět další dokazování pro objasnění skutkového stavu, neboť dospěl k závěru, že výpověď z nájmu bytu vykazuje takové vady, pro které ji je třeba označit za neurčitou, což nelze napravit již jakýmkoliv důkazním prostředkem. 7. Podle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 2291 odst. 2 občanského zákoníku nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Podle § 2291 odst. 3 občanského zákoníku neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem