39 C 172/2023-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 18. 7. 2023 a doplněnou podáním ze dne 3. 8. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 450 068,81 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 17. 1. 2016 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo]. Žalobkyně se zavázala zřídit žalované a vést pro ni účet stavebního spoření až do cílové částky a zároveň za sjednaných podmínek poskytnout úvěr ze stavebního spoření. Úvěr byl poskytnut dne 9. 2. 2016 ve výši 500 000 Kč bezhotovostním převodem na účet. č. [bankovní účet], když tento měl být využit na koupi domu. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 642 Kč, splatnost byla stanovena vždy do posledního pracovního dne kalendářního měsíce. Úroková sazba byla sjednána 2,99% ročně, dále pak byly ve smlouvě uvedeny případné sankce a úroky z prodlení. Žalovaná svůj závazek splácet úvěr řádně a včas nedodržela, dostala se s hrazením splátek do prodlení. Od měsíce května 2020 nebyly uhrazeny žádné splátky, žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a prohlásila k 21. 10. 2021 úvěr za splatný. Po zesplatnění pohledávky bylo uhrazeno pouze 3 000 Kč, a to 1. 11. 2021. K jistině, která je účtována částkou 445 820,81 Kč, uplatňuje žalobkyně také poplatky za upomínky 4 x 600 Kč, když jsou účtovány upomínky z 13. 5. 2021, 13. 7. 2021, 10. 8. 2021 a 1. 9. 2021, dále pak je požadováno zaplacení pojištění úvěru ve výši 1 848 Kč. Pojištění mělo být hrazeno měsíčně po 150 Kč, částkou 1 848 Kč je účtováno pojištění za měsíce leden až říjen 2021 po 150 Kč a dále pak doplatek pojistného 348 Kč. Žalobkyně dále doplnila, jakým způsobem byla ověřena schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná poskytla své údaje ve formuláři návrh na uzavření smlouvy a žádost o překlenovací úvěr z 6. 1. 2016. Deklarovala, že u ostatních bank splácí měsíčně 7 917 Kč, žije s dvěma dětmi ve věku [číslo] let. Uvedla, že jejím zaměstnavatelem je [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem 22 278 Kč. Dále předložila také rozsudek Okresního soudu Plzeň-město o tom, že má pobírat výživné pro své dvě nezletilé děti 9 000 Kč měsíčně. Tyto údaje byly ověřeny z bankovního výpisu žalované u [právnická osoba] Lustrace v úvěrových registrech byla negativní, žalovaná byla bez úvěrové historie. Co se týká závazku 7 917 Kč, jednalo se o úvěr z jiné banky, který měl být použit na dofinancování koupě nemovitosti. Žalobkyně také zkontrolovala platnost občanského průkazu, který nebyl nalezen v databázi neplatných osobních dokladů, neprocházela také insolvenčním rejstříkem. Proto byla vyhodnocena jako klient, kterému je možné úvěr poskytnout. Žalobkyně se k žalobě nevyjádřila. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 3. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne 17. 1. 2016 uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření ze dne 6. 1. 2016 [číslo]. Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr ve formě překlenovacího úvěru nezajištěného zástavou nemovitosti až do částky 500 000 Kč s tím, že dlužník musel požádat o zahájení čerpání nejpozději do 31. 10. 2016. Úvěr byl poskytován na koupi rodinného domu v [obec], [část obce a číslo] [ulice] úroková sazba až do předpokládaného přidělení cílové částky byla stanovena 6,10% ročně, měsíční splátka na částku 2 542 Kč plus pojištění 150 Kč měsíčně splatné spolu s měsíční splátkou. Dále se zavázala žalovaná povinně spořit měsíčně 1 100 Kč na účet stavebního spoření. Bylo sjednáno celkem 172 předpokládaných splátek do poskytnutí cílové částky. Pokud pak byl poskytnut úvěr ze stavebního spoření, byla sjednána úroková sazba 2,99% ročně s měsíční splátkou úvěru a úroku 3 642 Kč a pojištění 150 Kč. Bylo sjednáno 93 měsíčních splátek. Strany sjednaly, že pokud nebudou řádně plněny úvěrové splátky, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit (smlouva o poskytnutí úvěru). Z platebního příkazu [anonymizováno] – stavební spořitelny a.s. bylo ověřeno, že na účet č. [bankovní účet] bylo vyplaceno 28. 1. 2016 500 000 Kč. Dopisem z 18. 8. 2021 upozornila žalobkyně, že k 18. 8. 2021 nebylo uhrazeno celkem 22 108,72 Kč, žalovaná byla vyzvána k doplacení částky 25 900,72 Kč (započten i úrok a poplatky) do 1. 9. 2021 s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Znovu byla žalovaná o placení upomenuta dne 1. 9. 2021, korespondence probíhala i formou emailové komunikace (např. 7. 9. 2021). Dopisem z 22. 10. 2021 prohlásila [právnická osoba] úvěr za splatný s tím, že celková dlužná částka představuje 448 820,81 Kč na nesplacené jistině, poplatky 4 248 Kč a smluvní úrok k prohlášení okamžité splatnosti 14 654,20 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky do 5. 11. 2021. Na zesplatnění úvěru byla žalovaná upozorněna i formou emailu dne 8. 11. 2021. Přehled splátek včetně výpočtu splácení byl předložen ve formě interního dokumentu. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení právním zástupcem žalobkyně 6. 6. 2022. K posouzení úvěruschopnosti byl předložen výpis žalobkyně, ze kterého bylo ověřeno, že existuje v době poskytování úvěru pouze jeden odmítnutý kontrakt pro splátkové operace. Z karty klienta vyplynulo, že žalovaná uvedla své čisté měsíční příjmy 22 278 Kč, dále pak 9 000 Kč výživné s tím, že celkový příjem domácnosti činil 31 278 Kč, jako výdaje povinné byly zohledněny částky 7 408 Kč. Žalovaná uvedla, že v domácnosti žijí tři osoby, z toho jedna dospělá, dále pak dvě děti ve věku od 6 do 15 let, kdy životní minimum vycházelo na částku 7 420 Kč. Příjem byl potvrzen zaměstnavatelem žalované [právnická osoba] dne 5. 1. 2016, kde byl uveden průměrný měsíční čistý příjem za posledních 12 měsíců 22 278 Kč. Příjmy byly ověřeny také z výpisu z účtu žalované, který je veden u [právnická osoba] [právnická osoba] [bankovní účet], kde byla evidentní došlá úhrada 9 000 Kč jako výživné a dále pak platba od zaměstnavatele 26 177 Kč, jedná se o výpis za prosinec 2015. Výše výživného byla doložena také rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]. Před uzavřením smlouvy byl zpracován i finanční plán zohledňující předpokládané výdaje spojené s nákupem nemovitosti. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle § 1970 obč. zák. [číslo] (účinný ke dni počátku prodlení) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování soud uzavírá, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované na základě její žádosti překlenovací úvěr ze stavebního spoření určený pro nákup nemovitosti rodinného domu v [obec], [část obce]. Finanční prostředky byly poskytnuty, z transakční historie vyplývá, že žalovaná od května 2020 řádně splátky nehradila. Výše požadovaných částek vyplývá z předložených listinných důkazů včetně částky plynoucí z pojištění a nákladů na upomínání odpovídající produktovým podmínkám. Úrok z prodlení byl přiznán od 22. 10. 2021, tedy den následující po zesplatnění úvěru. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 60 401,20 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 10 140 Kč, třemi paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21%, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek ve výši 22 504 Kč. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo uhradit veškeré závazky dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.