39 C 3/2023-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň-město dne 31. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky celkem 12 354,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] na základě uzavřeného smluvního vztahu ze dne 2. 1. 2018 o sdružených dodávkách elektřiny dodávala žalované elektrickou energii do odběrného místa [adresa]. Za realizovaný odběr elektrické energie žalovaná nezaplatila částku 5 343,02 Kč, která jí byla účtována za období od 11. 1. 2019 do 9. 1. 2020, a částku 7 011,43 Kč, která jí byla účtována za období od 10. 1. 2020 do 3. 9. 2020. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. Žalobu převzala žalovaná osobně dne 24. 1. 2013. 2. Žalobkyně předložila při podání žaloby dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí ve věci podle § 115a o.s.ř. K dotazu soudu, zda účastníci souhlasí se shora uvedením postupem vydání rozhodnutí bez nařízení jednání, se tito ve stanovené lhůtě nevyjádřili (právní zástupce žalobkyně vyslovil souhlas již v podané žalobě), soud proto aplikoval ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. a souhlas předpokládal. 3. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 1. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaná dohodly dodávku elektrické energie na adresu [adresa], EAN odběrného místa [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Cena za dodávku elektrické energie byla stanovena sazbou [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Podle smlouvy měla žalovaná hradit na základě faktur zasílaných dodavatelem, zálohy byly stanoveny na 700 Kč měsíčně (při uzavření smlouvy), součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že tato byla vystavena na částku 5 843,02 Kč za období od 11. 1. 2019 do 9. 1. 2020 se splatností 4. 2. 2020, z tvrzení žalobkyně se podává, že na fakturu bylo uhrazeno 500 Kč. Z faktury [číslo] – konečný účet, bylo zjištěno, že tato byla vystavena na částku 7 011,43 Kč za období od 10. 1. 2020 do 3. 9. 2020 se splatností 23. 9. 2020. K platbám byla žalovaná vyzývána upomínkami ze dne 7. 9. 2020, 24. 2. 2020, 19. 5. 2020, 18. 8. 2020, když tato byla zároveň odstoupením od smlouvy Aktivní legitimace byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, dále pak sdělením o postoupení a výzvou k zaplacení ze dne 7. 10. 2022. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení právním zástupcem žalobkyně dne 7. 10. 2022 před podáním žaloby. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dovodil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou kupní smlouvu na dodávku elektřiny do odběrného místa [adresa] podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) Uvedenou smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa a žalované vznikla povinnost zaplatit za ni dohodnutou cenu (§ 50 odst. 1 citovaného zákona). Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila za dodávku elektřiny a stálé platby od 11. 1. 2019 do 3. 9. 2020 celkem částku 12 354,45 Kč. Protože žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, vznikl též nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Vzhledem ke shora uvedenému bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, náleží mu proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, která ve věci úspěch neměla. Žalované tak byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, odměnu za tři úkony právní služby advokáta po 300 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%, vše podle vyhlášky č. 177/1996 Sb při použití § 14b tohoto předpisu. 6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.