39 C 318/2022-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 5. 10. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 13 590,24 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a úroku z prodlení, dále pak náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 19. 10. 2018 smlouvu o úvěru pro produkt [anonymizováno] půjčka pod [číslo]. Na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr 45 000 Kč. Žalovaný měl úvěr splácet po 1 087,57 Kč měsíčně počínaje 17. 11. 2018, bylo sjednáno 72 měsíčních splátek (šest let). Úrok za půjčení finančních prostředků strany sjednaly v sazbě 16,90% ročně. Úvěr byl žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet dne 19. 10. 2018, když před tím banka řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dopisem ze dne 23. 3. 2020 úvěr za okamžitě splatný, neboť v té době byl žalovaný v prodlení s více než dvěma splátkami. Na uzavřenou smlouvu bylo uhrazeno před podáním žaloby celkem 45 000 Kč, když žalovaný hradil platby 3 000 Kč od měsíce března 2021 do měsíce května 2022 (celkem 15 splátek). Platby byly započítávány na jistinu a příslušenství podle uzavřené smlouvy, po provedených platbách dluží žalovaný na jistině 13 590,24 Kč. Dále pak s ohledem na prodlení je požadován také úrok z prodlení v zákonné sazbě a sjednaný úrok plynoucí z jistiny od 26. 5. 2022 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 O postoupení pohledávky byl žalovaný informován, na výzvu ke splacení nereagoval. Ve věci byl dne 11. 10. 2022 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalovanému usnesením ze dne 28. 11. 2022 zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 3. Z předložených listin byly zjištěny následující skutečnosti. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka, smlouva byla uzavřena v [obec] dne 19. 10. 2018. Bylo sjednáno poskytnutí úvěru ve výši 45 000 Kč, úvěr byl sjednán jako bezúčelový. Měl být hrazen pravidelnými měsíčními splátkami v celkovém počtu 72 splátek s tím, že splátka pokrývá jistinu úvěru i úroky. Výše splátky byla stanovena na celkem 1 087,57 Kč, když 998,57 Kč představovala konkrétní splátka, částka 89 Kč představovala pojištění. Splatnost splátek byla sjednána k 17. dni v měsíci počínaje 17. 11. 2018 [ulice] úroková sazba platná po celou dobu trvání smlouvy byla sjednána na 16,90%, RPSN 19,63%. Žalovaný měl za dobu trvání půjčky uhradit 73 077,57 Kč. Úvěr měl být vyplacen na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Podle článku III. bod 6, pro případ prodlení klienta s úhradou pohledávek měla banka právo úročit dlužnou částku úrokem z prodlení, vzniklo jí také právo požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením, zároveň mohla prohlásit dluh klienta za ihned splatný. Poskytnutí úvěru bylo dokumentováno výpisem pohybů na účtu. Dopisem ze dne 25. 3. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr se zesplatňuje, neboť nebyly prováděny řádně platby a k uvedenému datu činí nesplacená jistina 40 230,34 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení nejpozději do 8. 4. 2020. Dne 2. 2. 2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobkyně dne 23. 2. 2021, kdy mu bylo také oznámeno postoupení pohledávek. Aktivní legitimace byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, kde figuruje pohledávka za žalovaným. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 1. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 2. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 3. Podle § 1970 občanského zákoníku [číslo] (účinný ke dni počátku prodlení) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 4. Z provedených listinných důkazů soud uzavírá, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Bylo prokázáno, že na žalobkyni přešlo na základě smlouvy o postoupení pohledávky právo vymáhat pohledávku za žalovaným, která vznikla z uzavřené úvěrové smlouvy. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného bylo ověřeno, že žalovanému byla poskytnuta finanční částka 45 000 Kč, tvrzení o postupných platbách soudem ověřována nebyla, neboť se jedná o tvrzení ve prospěch žalovaného, proti kterým on nebrojil. Soud také konstatuje, že bylo ověřeno, že žalovaný nereagoval na výzvy k doplacení dlužné částky, resp. k úplnému splacení dluhu, platby, které byly poskytovány, byly započítány v souladu s uzavřenou smlouvou. Protože žalovaný tedy nesplnil své povinnosti, ke kterým se v uzavřené smlouvě o úvěru zavázal, soud mu uložil tyto povinnosti v rámci uvedeného rozsudku, kdy jej zavázal k platbě dlužné jistiny i úroků, který i nadále z dlužných finančních prostředků je povinen hradit v sazbě 16,90%. Zároveň byl žalovaný zavázán k platbě úroku z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů tohoto řízení ve výši 2 252 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 300 Kč, třemi paušálními náhradami po 100 Kč a DPH 21%, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. při použití § 14b tohoto předpisu. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o zaplacený soudní poplatek 800 Kč. 6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.