39 C 329/2022-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 22. 9. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 037,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní 28. 7. 2017 úvěrovou smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr pro nákup zboží prostřednictvím prodejce. Úvěr byl poskytnut ve výši 99 949 Kč, částka byla dne 7. 8. 2017 převedena na účet prodejce. Splácení bylo sjednáno po 3 690 Kč měsíčně po dobu 5 roků (celkem 60 splátek). První splátka byla splatná 28. 8. 2017. Žalovaný neuhradil platby od splátky splatné 28. 7. 2021, dostal se prodlení i se splátkami splatnými 28. 8. 2021, 28. 9. 2021, 28. 10. 2021 a 28. 11. 2021. Úvěr byl zesplatněn k 29. 11. 2021, žalovaný byl vyzván k doplacení celé dlužné částky. Protože předmětem prodeje, na který byl čerpán úvěr, byl automobil, byl ve smlouvě o poskytnutí úvěru sjednán i zajišťovací převod práva. Vymáhací agentura tedy následně automobil zabavila, následně byl odprodán dne 3. 3. 2022 za 42 000 Kč. Po započtení tohoto příjmu byla žalovanému vyčíslena pohledávka, a to dopisem s dodatečným datem plnění do 15. 2. 2022. Předmětem řízení je částka 14 473,50 Kč jako jistina po zrušení úvěrové smlouvy a smluvní pokuta ve výši 1 563,78 Kč dle čl. 5, 2 obchodních podmínek (0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, počítáno od 28. 12. 2021 do 22. 9. 2022. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalovanému zrušen, žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně souhlas vyslovila již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 28. 7. 2017 uzavřel žalovaný se žalobkyní úvěrovou smlouvu pro nákup zboží - osobní automobil [anonymizována dvě slova], rok výroby 2008, úvěr byl poskytnut ve výši 2/3 prodejní ceny zboží, tedy 99 949 Kč (při ceně automobilu 149 949 Kč). Žalovaný měl uhradit celkem 196 880 Kč, a to v 60 splátkách po 3 690 Kč měsíčně, splatných vždy do 28. dne v měsíci, prvá splátka byla splatná 28. 8. 2017 RPSN bylo sjednáno 35,31%, úroková sazba za půjčení peněz 21,02% ročně (smlouva, rozpis splátek, standardní informace pro spotřebitele, smlouva mandátní, potvrzení o čerpání úvěru). Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaný naposledy hradil splátku 11. 8. 2021. Dopisem ze dne 8. 12. 2021 byl žalovaný vyzván k doplacení dlužných splátek s tím, že úvěr byl zesplatněn, byl upozorněn na ukončení úvěrové smlouvy a vyzván k zaplacení částky 31 196,22 Kč. Z kupní smlouvy ze dne 3. 3. 2022 bylo zjištěno, že předmět úvěrování byl prodán po jeho odebrání žalovanému jiné fyzické osobě za 42 000 Kč v dražbě. S odebráním vozu vznikly náklady v podobě nákladů na zabavení vozu 6 050 Kč (faktura [právnická osoba] ze dne 13. 10. 2021 včetně dokladu o zaplacení), na odtažení vozu ve výši 4 992,98 Kč (faktura od [jméno] [příjmení] ze dne 18. 10. 2021 včetně přílohy, doklad o proplacení), náklady na dražbu 5 808 Kč (faktura od [příjmení] [jméno] spol. s.r.o. ze dne 30. 3. 2022 včetně dokladu o zaplacení). Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení 14. 4. 2022. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní zastoupenou zmocněným prodejcem byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 99 949 Kč v souvislosti s koupí zboží. Smlouva o úvěru byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, je přesně sjednána úroková sazba (roční procentní sazba nákladů, výše měsíční splátky). Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, když smlouva byla uzavřena přímo v obchodním místě, nezaplatil ale všechny sjednané splátky. Část dluhu byla umořena z výtěžku z prodeje automobilu v dražbě, oproti tomu je ale třeba zohlednit náklady vzniklé právě v souvislosti se zabavením a odtahem vozidla a konáním aukce. Výslednou dlužnou částku tedy bylo žalovanému uloženo uhradit. Za důvodný považuje soud i požadavek na zaplacení smluvní pokuty, když tato byla řádně sjednána v uzavřené smlouvě ro případ neplnění závazků žalovaným. Všechny požadované částky včetně úroků z prodlení tedy soud shledal za důvodné a žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč (soudní poplatek ve výši 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b tohoto předpisu. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.