39 C 52/2023-54 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 22. 3. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo vyklidit byt [číslo] v prvním nadzemním podlaží domu v [obec], [ulice a číslo]. Žaloby byla odůvodněna tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem domu [adresa] na pozemku č. parc. st. [číslo] v katastrálním území [obec], [územní celek], dům je na adrese [adresa žalovaného]. Nemovitost je zapsána na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na základě nájemní smlouvy z 3. 11. 2018 užívá žalovaný byt [číslo] v prvním nadzemním podlaží předmětného domu. Nájemní poměr byl původně uzavřen na dobu do 30. 11. 2019, následně byl ale dodatky [číslo] až 7 prodloužen do 31. 12. 2022. Tímto dnem nájemní poměr skončil. Žalovaný však byt nevyklidil, užívá jej i nadále. Žalovaný ve svém vyjádření, které bylo soudu doručeno 22. 3. 2023, uvedl, že by chtěl vysvětlit důvody platební neschopnosti, byla proti němu nařízena exekuce, má zablokované účty. Je si vědom dlužného nájemného, chce věc řešit. Vše závisí na zastavení stavební parcely. Uvedl, že nezbytné doklady doloží. Zde soud poznamenává, že u Okresního soudu Plzeň-město je zároveň vedeno i řízení o dlužné nájemné. Soud proto ve věci nařídil jednání, k tomuto jednání se však žalovaný bez omluvy nedostavil. 2. Z předložených listinných důkazů byly osvědčeny následující skutečnosti. Vlastnické právo žalobkyně bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], kde je žalobkyně uvedena jako vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] - bytový dům, vše zapsáno pro obec a katastrální území [obec]. Vznik a trvání nájemního poměru mezi žalobkyní a žalovaným bylo osvědčeno smlouvou o nájmu bytu z 3. 11. 2018, kdy předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě v [obec] v prvním nadzemním podlaží, ulice [ulice a číslo]. Jedná se o byt o dvou pokojích, z nichž v jednom je instalována kuchyňská linka, dále má byt předsíň, koupelnu a WC. Nájemné bylo sjednáno částkou 7 000 Kč měsíčně, zálohy na služby pak 1 400 Kč měsíčně. Doba nájmu byla sjednána do 30. 11. 2019 s možností prodloužení. Dodatkem [číslo] z 18. 10. 2019 došlo k prodloužení doby nájmu do 31. 12. 2020. Dodatkem [číslo] z 31. 3. 2020 byl předmět nájmu rozšířen o sklepní kóji, v souvislosti s tím došlo také k navýšení měsíčních plateb. Dodatkem [číslo] z 5. 6. 2020 strany sjednaly pouze změnu úhrad, stejně tak dodatkem [číslo] z 30. 11. 2020. Dodatkem [číslo] z 26. 3. 2021 byla žalovanému pronajata druhá sklepní kóje a v souvislosti s tím došlo k navýšení plateb. Dodatkem [číslo] z 6. 12. 2021 byla prodloužena doba nájmu do 30. 6. 2022. Dodatkem [číslo] z 17. 6. 2022 byla prodloužena doba nájmu do 31. 12. 2022, zároveň došlo k navýšení plateb. Dopisem žalobkyně ze dne 26. 9. 2022 byl žalovaný vyzván k doplacení dlužných částek, když se jednalo o nájmy za měsíce červenec, srpen a září 2022 a vyúčtování služeb za rok 2021. Žalovaný byl dále upozorněn, že s ohledem na dlužné částky nebude doba nájmu prodlužována, nájem končí 31. 12. 2022, žalovaný byl vyzván, aby tento termín také dodržel. Naposledy byl žalovaný vyzván k vyklizení bytu právní zástupkyní žalobkyně 23. 1. 2023, kdy zároveň tato výzva obsahovala a výzvu k zaplacení dlužné částky. Výzva byla doručena žalovanému do datové schránky dne 23. 1. 2023. Další důkazy ze strany žalobkyně navrženy nebyly. 3. Žalovaný předložil soudu celou řadu listin svědčících pouze o tom, že je proti němu vedeno exekuční řízení. Vzhledem k tomu, že tyto listiny neměly význam pro rozhodnutí ve věci, byly jako nadbytečné zamítnuty. 4. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Podle § 2225 odst. 1 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání. 6. Podle § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. 7. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná nájemní smlouva o užívání bytu v [obec], [ulice a číslo] s tím, že doba nájmu byla postupně prodlužována až do nejzazšího data 31. 12. 2022. Žalobkyně prokázala, že ještě před skončením nájemního poměru upozornila žalovaného, že nájemní smlouva nadále prodlužována nebude, žalovaný byl vyzván k vyklizení. Z vyjádření právní zástupkyně žalobkyně při jednání soudu vyplynulo, že dokonce i v den soudního jednání, tedy v dubnu 2023, žalovaný byt užívá, toto vyplynulo ostatně i z vyjádření žalovaného k celému řízení. Soud má tedy za prokázané, že žalovaný užívá byt i po skončení nájemního poměru, byť ten byl přesně stanoven konkrétním datem, kdy se jedná o nájem na dobu určitou, proto bylo žalobě vyhověno a žalovanému uloženo byt ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku vyklidit. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 11 450 Kč. Tato částka je tvořena soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, třemi úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava ve věci, sepis žalobního návrhu, účast u jednání soudu dne 25. 4. 2023), odměnou v polovině stanovené sazby za jednoduchou předžalobní upomínku, čtyřmi paušálními náhradami po 300 Kč, vše s odkazem na § 9 odst. 1, a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné lhůtě.