12 C 131/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 9. 2023 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla stanovena povinnost žalobkyni zaplatit částku 10 295,89 Kč spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že smlouva o úvěru byla uzavřena se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, .2. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 22. 3. 2022 úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 21. 4. 2022. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a smluvního úroku ve výši 295,89 Kč. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Ve věci bylo nařízeno jednání za účelem možného poskytnutí poučení žalobkyni. Žádný z účastníků se jednání nezúčastnil, právní zástupce žalobkyně se omluvil.5. Soud k důkazu provedl následující listinné důkazy, které ve věci předložila žalobkyně.6. Dle sdělení , právnická osoba, vyplývá, že disponentem předmětného účtu byl v rozhodné době žalovaný, na daný účet byla zaslána částka 10 000 Kč.7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková výše úvěru byla 10 000 Kč, doba splatnosti 30 dní, RPSN při řádném splacení činila 571,13 %, při překročení doby splatnosti činila 7595,30 %.8. Dne 22. 3. 2022 měla být uzavřena smlouva o úvěru č. 2489C/372871, na základě které si žalovaný měl zapůjčit částku 10 000 Kč s úrokovou sazbou 36 % ročně, RPSN 571,13 %.9. Z potvrzení o platbě vyplývá, že na účet žalovaného odešla částka 10 000 Kč.10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 7. 2023 bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.11. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k dodatečnému splnění své povinnosti.12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů.14. V daném případě má soud za to, že úrok byl sjednán nemravně. Vyplývá to nejen ze samotných úrokových sazeb, ale taktéž z RPSN. Výše úroků tak byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu neplatná.15. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný ode dne uzavření smlouvy ničeho neuhradil. Částka 10 000 Kč představuje finanční částku, o kterou se žalovaný na úkor žalobkyně, resp. předchůdce žalobkyně, na základě neplatné smlouvy obohatil. Soud tedy uložil žalovanému takovou částku vrátit, v ostatní části soud žalobu zamítl.16. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 obč. zákoníku, a to dle první prokazatelné výzvy žalobkyně na úhradu částky. Takovým úkonem má soud až předžalobní výzvu ze dne 5. 7. 2023. Zde soud předpokládá klasické 3 denní doručení, než se výzva dostala do sféry žalovaného. Výše úroku byla korigována dle toho, jak ji požadovala žalobkyně (11,75 %).17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 295,89 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.