14 C 213/2024-62 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 28 780,44 Kč tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, spolu s náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru Konsolidace půjček č. , číslo, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrové prostředky ve výši 39 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou měsíčních anuitních splátek sestávajících ze splátky jistiny a úroku, v daném případě ve výši 710,76 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalobkyně vycházela z údajů získaných od žalovaného. Dále tyto údaje žalobkyně ověřila nahlédnutím do příslušných databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, zejména do BRKI, NRKI a dále insolvenčního rejstříku ISIR. Žalobkyně současně porovnala příjmové a výdajové stránky žalovaného. Úvěr ve výši 39 000 Kč žalovaný načerpal tak, že v souladu s úvěrovými podmínkami byla část úvěru použita na úhradu stávajících závazků úvěrovaného a případná zbývající část byla načerpána převodem na bankovní účet úvěrovaného. Ze strany žalovaného docházelo k opakovaného porušování smluvních ujednání, pročež žalobkyně přistoupila v souladu s úvěrovými podmínkami k zesplatnění úvěru, a to ke dni 30. 10. 2023 a současně žalovaného vyzvala k úhradě již splatné částky. Žalovaná částka se skládá z načerpané neuhrazené jistiny ve výši 24 597,41 Kč, dále z úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru ve výši 856,40 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 403,97 Kč (za období do 27. 3. 2024), úroku z prodlení počítaný z částky dlužného obchodního úroku ve výši 67,66 Kč za období do 27. 3. 2024, a částky 355 Kč a 1 500 Kč odpovídající poplatkům předepsaným žalovanému v souladu se sazebníkem žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, pročež soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, a věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.3. Z provedeného dokazování má za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi stranami sporu dne 5. 10. 2020 soud zjistil, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrové prostředky ve výši 39 000 Kč, a to za účelem konsolidace půjček s tím, že žalovaný se smlouvou zavázal splácet úvěr formou pravidelných měsíčních splátek po 710,79 Kč vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 11. 2020. Z platební historie účtu na č.l. 25-45 pak vyplývají jednotlivé pohyby na účtu žalovaného, stejně jako výše dlužné částky. Z dopisu ze dne 1. 11. 2023 je zřejmé, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky a vyrozuměla ho o zesplatnění úvěru ke dni 30. 10. 2023. Zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z upomínky ze dne 2. 4. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k zaplacení dlužné částky ještě před podáním žaloby. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že dluh uhradil, což se však nestalo. Žalobkyně rovněž dostatečným způsobem prokázala, jak postupovala před sjednáním úvěru při vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a jak získané informace vyhodnotila.4. Podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku a poplatků ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy, dostal se do prodlení, pročež má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky nárok též na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši, která je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhldem k výše uvedeným skutečnostem soud žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku.8. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a má proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 152 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly v dané věci splněny. Celkem tak náklady vynaložené žalobkyní v tomto řízení činí 2 604 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 a stanovil žalovanému obecnou třídenní lhůtu k plnění.