17 C 400/2023-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 25. 01. 2012 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalované otevřen kontokorent k účtu č. , č. účtu, , na jehož základě byla žalovaná oprávněna čerpat částku až do výše 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky splatit ke dni konečné splatnosti úvěrů. Rovněž se zavázala hradit poplatky a ke konci každého kalendářního měsíce splácet smluvené úroky ve výši 18,90% p.a., s účinností od 1. 12. 2022 ve výši 21,90% p.a. z poskytnutých prostředků. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, které ani přes výzvy žalobkyně neuhradila, byl úvěr ke dni 28. 7. 2023 zesplatněn. Dopisem ze dne 4. 10. 2023 byla žalovaná bezúspěšně vyzvána k úhradě dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí celkem 19 384,26 Kč. Tato sestává z dlužné jistiny 15 000 Kč, dlužných poplatků 1 650 Kč, kapitalizovaných smluvních ale i zákonných úroků a dále smluvního úroku ve výši 21,90 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 10 .2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 15% p. a. z částky 16 650 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 1. 2012, ze smlouvy o , Anonymizováno, kontu ze dne 12. 9. 2011, z obchodních podmínek pro povolené přečerpání běžného účtu ze dne 01. 10. 2011, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ze dne 01. 12. 2011 soud zjistil, že žalovaná se zavázala vyčerpanou částku úvěru splatit nejméně jedenkrát v období 6 měsíců, respektive nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení (čl. II. odst. 4 smlouvy). Rovněž se zavázala hradit poplatky související s úvěrem dle platného sazebníku (čl. II. odst. 7 smlouvy) a ke konci každého kalendářního měsíce i úrok, který činil 18,9 % p. a. a počínaje od 01. 12. 2022 pak 21,90% p. a. Pro případ porušení povinností ze strany žalované bylo ujednáno oprávnění žalobkyně prohlásit úvěr za splatný (čl. II odst. 5 smlouvy). Z výpisu z účtu pak vyplývá, že žalovaná úvěr čerpala, nesplácela ho však tak, jak bylo ujednáno, neboť se dostala do prodlení s jeho úhradou. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 08. 07. 2023 ve spojení s doručenkou bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 28. 07. 2023 prohlásila úvěr za splatný. Z předžalobní upomínky ze dne 04. 10. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, a to pod pohrůžkou jeho soudního vymáhání.4. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení věci. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr, té vznikla povinnost tento úvěr řádně, v souladu se sjednanými podmínkami, splácet. Své povinnosti však žalovaná nedodržela, žalobkyně tudíž v souladu se sjednanými podmínkami úvěr zesplatnila. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nesplacený úvěr spolu s úroky z úvěru a dále jí vznikla povinnost zaplatit poplatky vzniklé v souvislosti s úvěrem. Žalobě bylo tudíž zcela vyhověno. Jelikož žalovaná nezaplatila včas, a je tak v prodlení, má žalobce podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení, tak jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 16 650 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč.