20 C 124/2024-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 29. 2. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 135 003,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 106 628,03 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem 29,79 % ročně z částky 91 000 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovanou došlo dne 20. 2. 2023 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 91 000 Kč na její účet. Při uzavření Smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za něž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce měsíční poplatek ve výši 809 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků za pojištění se žalovaná zavázala uhradit v 42 měsíčních splátkách po 6.602 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na základě ujednání v článku 6. části B) smlouvy jí tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobce v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 22. 5. 2023 vyzval žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných poplatků za pojištění a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 110 453,03 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 23. 5. 2023 má žalobce i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 29,79 % ročně (na základě uvážení žalobce v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny 91.000 Kč až do jejího zaplacení. Smluvní strany si dále v článku 6. části B) Smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (dále jen „nová jistina“). Novou jistinu (tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši 91 000 Kč a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši 15 628,03 Kč) byla žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobce nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byla žalovaná na základě ujednání v článku 6. části B) smlouvy povinna ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 23. 5. 2023, zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 106 628,03 Kč za každý den prodlení. A od marného uplynutí 10 denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 2. 6.2023 pak žalobce uplatňuje v souladu s ujednáním v článku 6. části B) smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 106 628,03 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany , právnická osoba, . na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.06.2023 a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 05.12.2023 postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci neuhradila ničeho. Ke dni postoupení 29.11.2023 činila výše pohledávky za žalovanou částku 149 146,73 Kč, skládající se z dlužné nové jistiny ve výši 106 628,03 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 2 427,00 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 998 Kč a dále z dlužných úroků a zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených od zesplatnění do postoupení. Součástí částky 149 146,73 Kč je i dlužná náhrada nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobce s prodlením žalované, které však žalobce vůči žalované v této žalobě neuplatňuje. Žalobce tedy požaduje zaplacení dlužné nové jistiny ve výši 106 628,03 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 2 427 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 25 948,96 Kč (vyčíslené ke dni 11.01.2024 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně z dlužné nové jistiny od 23.05.2023), úroků ve výši 29,79 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 91 000,00 Kč od 23.05.2023 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 106 628,03 Kč od 02.06.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Předně je třeba odkázat na ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Z předmětné smlouvy o úvěru pak plyne, že úrok byl sjednán ve výši 69,12 % ročně. O uvedeném úroku nelze v žádném případě uvažovat jako přiměřeném, když soudu je s jeho rozhodovací účinnosti známé, že v únoru 2023 se úroková míra bank pro obdobné typy úvěrů pohybovala okolo 9,84 % ročně a žalobkyně požadovala úrokovou míru více než sedminásobnou, a z tohoto pohledu úvěrujícím požadovaný úrok se jeví jako nepřiměřený. Pokud v daném období byly bankami poskytovány úvěry a zápůjčky, kdy se úroková sazba pohybovala okolo 9, 84 % za jeden rok, tak i v případě, že by soud vzal v úvahu, že se může jevit přiměřenou i úroková sazba 3 krát vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky ohledně svojí kredibility (bonity), je možné jako přiměřený úrok hodnotit úrokovou sazbou okolo 30 % za rok. V daném případě ji však sjednaná úroková sazba více než dvojnásobně překračuje. V této souvislosti pak soud odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi Krajského soudu v Plzni – viz např. rozsudek ze dne , datum, , č.j. 25 Co 141/2018-92, nebo ze dne , datum, , č.j. 25 Co 270/2019. Ke shora uvedenému pak soud dále doplňuje, že jako nemravná a nepřiměřená shledává i kumulativní ujednání o smluvních pokutách. smluvních pokut, úroků a poplatku za pojištění.7. S ohledem na shora uvedené proto nelze než uzavřít, že celý obchod nelze zhodnotit jinak, než jako nemravný, byť zde mohou být určité úvahy o tom, že žalovaná si