20 C 219/2023-60 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 319 628,70 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka") a žalovaná uzavřeli dne 4. 8. 2022 smlouvu o úvěru [číslo]. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek. Svůj závazek splácet úvěr řádně a včas neplnila a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Banka využila svého práva a prohlásila dne 1. 2. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaná k tomuto dni byla v prodlení s více než 2 splátkami. Dle smlouvy byla banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky a úroky z prodlení. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru ve výši 315 104,70 Kč (jistina navýšenaá o přirostlé úroky po zohlednění částečných úhrad) a poplatků ve výši 4 524 Kč spočívajících v částce 5x 541 Kč + 19 Kč za pojištění a částce 2 x 900 Kč představující náklady spojené s prodlením podle odst. 8.3 smlouvy odst. 10 Ceníku. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 5. 2023 uzavřenou mezí žalobkyní a bankou. Žalovaná ničeho nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené žalované do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 8. 2022 soud zjistil, že banka poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Částka 89 115 Kč byla použita na úhradu dřívějšího dluhu. Žalovaná byla povinna splácet úvěr ve splátkách po 4 793 Kč spolu se sjednanými úroky 12,99 % ročně. Žalovaná se též zavázala hradit pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 541 Kč měsíčně Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky banky a ceník, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z ceníku banky soud zjistil, že banka si účtovala 300 Kč za každých 10 dní prodlení, které účtovala vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2023 banka zesplatnila úvěr, když k tomuto datu činil celkový dluh žalované 319 629 Kč (dopis). Výše dlužné jistiny ve výši 315 104,70 Kč, poplatků ve výši 4 524 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 10 119,30 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 11 553,80 Kč vyplývá interní listiny banky nazvané podklady pro soudní konání. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla bankou převedena na žalobkyni. <i>5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se však dostala se splácením aktuálně čerpaného úvěru do prodlení. Proto předchůdce žalobkyně využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni. Protože se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované jistiny 317 828,70 Kč, tak i co do smluveného úroku a úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. Pokud jde o zamítnutí požadavku na zaplacení částky 1 800 Kč, jedná se podle soud o částku uplatněnou jako paušální poplatek spojený s prodlením, který je podle soudu fakticky smluvní pokutou, která nebyla sjednána ve smlouvě, ale toliko skrytě a navíc s odkazem na ceník banky (nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2003 sp. zn. I. ÚS 3512/11). 8. Žalobkyně měla ve věci převážný úspěch a její neúspěch představuje pouze nepatrnou část předmětu řízení, má proto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně účelně vynaložila náklady na řízení v rozsahu zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 786 Kč a dále za úkony v rozsahu, za něž přísluší náhrada nezastoupenému účastníku řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb. Tyto úkony sestávají toliko z předžalobní výzvy a podání žaloby. Celkové náklady žalobkyně tedy činí částku 13 386 Kč (SOP 12 786 a náhrada 2x 300 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb). 9. Žalobce je inkasní agenturou, přičemž členy orgánů jsou též advokáti, včetně zastupujícího advokáta [příjmení]. Nechá-li se za těchto okolností žalobkyně zastupovat advokátem a požaduje-li za toto zastoupení náklady, resp. jejich náhradu (a to ať již je, či není tento advokát jejím statutárním orgánem, menšinovým, či většinovým akcionářem), lze náklady na právní zastoupení hodnotit jako nikoli účelně vynaložené. Soud k tomu dále podotýká, že žalobci není nikterak upřeno právo na právní pomoc, pouze jsou jím vynaložené náklady na zastoupení posouzeny jako nikoli účelně vynaložené. K tomu blíže nálezu Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 585/17, ze dne 10. 4. 2018 a zástupci žalobkyně známé rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne2. 10. 2023, č.j. 25 Co 173/2023 – 164.