20 C 284/2023-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 10. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 19 264 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně zasílala panu [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], zemřelému dne [datum] (dále jen„ otec žalovaného“) starobní důchod ke každému 20. dni v měsíci na účet číslo [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], jehož výše k datu úmrtí činila 19 264 Kč. Banka poskytla žalobkyni dne 7. 2. 2023 přehled o provedených transakcích na účtu otce žalovaného za dobu od 2. 11. 2022 do 6. 1. 2023, ze kterého je zřejmé, že dne 18. 11. 2022 byla na tento účet připsaná důchodová dávka ve výši 19 264 Kč, zaslaná žalobkyní a náležející na období od 20. 11. 2022 do 19. 12. 2022, ačkoliv již nenáležela, neboť otec žalovaného již nebyl subjektem práv z důvodu smrti. Na důchodu tak vznikl přeplatek ve výši 19 264 Kč. Z této částky nebyla bankou vrácena žádná částka pro nedostatek finančních prostředků na účtu. Současně bylo zjištěno, že ačkoliv k účtu neměly dispoziční právo žádné další osoby, byly po úmrtí otce žalovaného prováděny opakované výběry hotovosti a platby prostřednictvím platební karty. Z tohoto důvodu nebyly na účtu otce dostatečné finanční prostředky pro navrácení částky 19 264 Kč vyplacené bez právního důvodu. Podle pravomocného usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (přiloženo v příloze ve fotokopii), práva a povinnosti k účtu číslo [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], jehož majitelem byl otec žalovaného, nabyl žalovaný. Žalovaný ani přes výzvy ze dne 1. 6. 2023 a 21. 9. 2023 žalovanou částku žalobkyni nevrátil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z rozhodnutí zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že otec žalovaného zemřel dne [datum] a veškerý jeho majetek včetně práv a povinností majitele účtu č. [bankovní účet] nabyl žalovaný. Na tento účet byla dne 18. 11. 2022 připsána platba žalobkyně ve výši 19 264 Kč z titulu starobního důchodu na období od 20. 11. 2022 do 19. 12. 2022 (výpis z účtu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky 19 264 Kč dopisy ze dne 1. 6. 2023 a 21. 9. 2023 (výzvy včetně dodejek). <i>5. Podle § 3 odstavec 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, platí, že právní osobnost v právních vztazích pojištění vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.</i> 6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Otec žalovaného ztratil svým úmrtím nárok na důchod dnem svého úmrtí, tedy ke dni [datum] (§ 3 odstavec 1 zákona č. 155/1995 Sb.). Protože práva k bankovnímu účtu otce žalovaného přešla ke dni úmrtí (§ 1479 občanského zákoníku) na žalovaného, pak se žalovaný tím, že na jeho účet byla dne 18. 11. 2022 zaslána částka 19 264 Kč z titulu starobního důchodu jeho otce, bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 a následující občanského zákoníku. Částka 19 264 Kč mu byla zaslána bez právního důvodu. Jelikož žalovaný tuto částky nevrátil ani na základě výzev ze dne 1. 6. 2023 a 21. 9. 2023, je žalovaný s jejím vrácením v prodlení. 7. Výrok II. tohoto rozsudku vychází z ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně byla od placení soudních poplatků zcela osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích, jejímu návrhu bylo zcela vyhověno, žalovaný nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a není od poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku 1 000 Kč odpovídá položce 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. O lhůtách k plnění bylo pro všechny povinnosti rozhodnuto dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.