21 C 287/2024-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 17 000 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, nicméně uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne , datum, částku 17 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Dne , datum, byla žalovanému zaslána výzva k plnění, nicméně žalovaný dosud neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena tzv. fikcí doručení dle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu ohledně tohoto postupu nevyjádřil a soud proto jeho konkludentní souhlas předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z bankovního účtu ze dne , datum, má soud za prokázané, že na bankovní účet č. , č. účtu, byla dne , datum, odeslána platba ve výši 17 000 Kč. U platby je uveden VS , var. symbol, a poznámka: půjčka , jméno FO, . Ze zprávy , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo potvrzeno, že vlastníkem účtu, na který byla výše specifikovaná platba připsána je žalovaný. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za situace, kdy žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak, za prokázané, že žalovaný dosud ničeho neuhradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z její přílohy – seznamu postoupených pohledávek, má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným ve výši 17 000 Kč přešla na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne vzal soud za zjištěné, že žalobkyně žalovaného informovala o změně v osobě věřitele. Z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, a podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu.5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na jeho bankovní účet částku 17 000 Kč, a to bez právního důvodu, čímž se žalovaný o tuto částku bezdůvodně obohatil. Je proto povinen žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil., octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu této lhůty, vyhověl soud zcela žalobě, neboť bylo prokázáno, že zásilka obsahující výzvu k úhradě dluhu, byla žalovanému odeslána dne , datum, a do , datum, se jistě do dispozice žalovaného dostala, a to i s ohledem na tzv. fikci dojití dle § 573 o. z.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 17 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. K aplikaci §14b a. t. soud uvádí, že žalobkyně je inkasní agenturou, která opakovaně soudně uplatňuje jí postupované pohledávky buďto z nebankovních úvěrů či z bezdůvodného obohacení jako v tomto případě. Soudu je z úřední činnosti známo, že žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, ke změně dochází toliko v dílčích údajích. Splněna je i další podmínka aplikace § 14b a. t., týkající se tarifní hodnoty nepřevyšující částku 50 000 Kč.10. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud dle ustanovení § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.