28 C 358/2023-13 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 25. 7. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní nabyla pohledávku za žalovaným. Žalobkyně uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, nicméně uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel poskytl žalovanému dne 24. 8. 2021 částku 20 000 Kč a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba], která tuto částku žalovanému poskytla, bez spravedlivého důvodu obohatil, tudíž má povinnost tuto částku vydat. Předžalobní upomínka byla zástupcem žalobkyně odeslána dne 8. 4. 2023, žalobkyně tak požadovala úrok z prodlení běžící od 19. 4. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu, postoupených pohledávek, výpis z účtu žalovaného, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku), má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě a to jednak o aktivní věcné legitimaci žalobkyně, tak o poskytnutí částky 20 000 Kč na účet žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní částku 20 000 Kč na jeho účet s tím, že žalovaný dosud tuto částku nevrátil, tudíž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a je povinen dle ust. § 2991 an. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník toto obohacení vydat. Tím, že žalovaný řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 obč. zák.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. 7. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.